Hudebnímu průmyslu se daří dobře

Mezinárodní federace hudebního průmyslu oznámila 21. března výsledky za rok 2023 a jsou optimistické. Devátý rok po sobě rostly příjmy, trh reprezentovala suma 28,6 miliardy dolarů. Celosvětově rostl hudební průmysl ve všech regionech o více než deset procent, Evropa si polepšila skoro o devět procentních bodů a představovala v roce 2023 téměř třetinu globálních příjmů. Samozřejmě největším trhem zůstává Severní Amerika (USA a Kanada), třetí, za Evropou, je Asie s téměř patnáctiprocentním růstem (šampionem kontinentu je Čína s přírůstkem téměř 26 procent).

Samozřejmě svět streamuje, růst těchto služeb pokračuje a letos se hudební průmysl chlubí překročením hranice 500 milionů platících uživatelů. Také rostou už třetím rokem i prodeje fyzických nosičů (v roce 2023 o 13,4 procenta).

Můžeme mít radost, že hudební průmysl nekrachuje, na druhé straně se ptejme, jak platí umělce. Streamovací služby nejsou zrovna šampiony ve spravedlivém odměňování. Zpráva se též nechlubí faktem, že se v loňském roce zdražovalo. Ano, globální inflace se nedá pominout, nicméně čekalo se, že se zvýšením ceny nabídne například nejrozšířenější služba Spotify nějaký tarif s vyšší kvalitou, ne jenom pouhé MP3. Další otazník visí nad slibovaným využitím umělé inteligence. Trošku chytřejší inteligentní nabídka odvozená z toho, co posloucháte, asi nebude tím, co by uživatele ohromilo. Na druhé straně, kdyby se další firmy nechaly inspirovat Applem, který v minulém roce spustil speciální streamování klasiky, které má nesrovnatelně lepší a pro „vážnou“hudbu použitelnější vyhledávání, bylo by to skvělé.

V co ovšem doufat nemůžeme, je změna postoje globálních vydavatelů, velké firmy jsou především korporáty, a tedy jiné než obchodní hledisko zde nehraje roli. Buďme tedy rádi za malé odvážnější firmy a těšme se, co nabídnou sami umělci, ať už s podporou vydavatelů a distributorů, nebo jejich „filozofii“navzdory.