Islamisti, Ukrajina, nebo Západ?
Jak bude Rusko interpretovat útok u Moskvy? Dosavadní důkazy ukazují skutečně na islámské teroristy
Okolnosti pátečního teroristického útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy vyvolávaly zpočátku spekulace, že jde o provokaci naplánovanou ruskými tajnými službami. Zvláště tyto teorie podpořil fakt, že Vladmir Putin dal útok do souvislosti s Ukrajinou: „Snažili se skrýt a pohybovali se směrem k Ukrajině, kde podle předběžných informací bylo ukrajinskou stranou připraveno okno pro přechod státní hranice,“prohlásil ve svém sobotním projevu. Dodal také, že šlo o „dobře naplánovaný cynický teroristický čin s cílem masově vraždit bezbranné pokojné obyvatelstvo“.
To poslední vyjádření je zvlášť pikantní vzhledem k tomu, co Rusko předvádí na Ukrajině. Možná se někdo chytil za nos, že taková slova nejsou úplně ideálním PR, možná se chystají nová vyjádření, každopádně Kreml už poté mlčel: „Vyšetřování pokračuje a bylo by nevhodné, aby ho prezidentská kancelář komentovala,“uvedl včera podle agentury TASS Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Detaily dění kolem útoku ale stále nasvědčují akci skutečných teroristů z takzvaného Islámského státu (ISIS). Neexistuje nic, na základě čeho by bylo možné teď říci, že šlo o provokaci putinovských tajných služeb, tak jako existuje silné podezření u výbuchů obytných domů v Bujnaksku, Moskvě a Volgodonsku v září 1999, které vedly ke druhé čečenské válce a vytoužené pacifikaci odbojného regionu.
Útočili migranti
Čtyři podezřelé obvinil soud za zavřenými dveřmi z terorismu, jmenují se Dalerdcon Barotovič Mirzojev (32), Sajdakrami Murodali Račabalizoda (30), Muhammadsobir Fajzov (25) a Šamsudin Fariduni (19). Pocházejí z Tádžikistánu, středoasijské republiky pokryté z větší části horami, která žije kromě něco málo zemědělství z toho, co vydělají její gastarbeitři v Rusku. Podobně tomu je v sousedních republikách Uzbekistánu a Kyrgyzstánu.
Čtveřice byla naprosto typickými vzorky tádžických gastarbeitrů, kteří jsou v hierarchii migrantů v Rusku nejníže, vykonávají ty nejhorší práce za nejméně peněz. To v kombinaci s brutalitou
činu vedlo k tomu, že nikomu nijak zvlášť nevadilo, že podezřelí byli prokazatelně mučeni, jeden musel jíst své uříznuté ucho, další měl genitálie připojené k elektřině. Komunity Tádžiků pak ve strachu před pogromy varovaly své členy, aby nevycházeli ven, Kyrgyzstán dočasně nedoporučil svým občanům výjezdy do Ruska za prací. Ukazuje se opět, jak ruská společnost svými „čurky“neboli pracovními migranty pohrdá, ačkoli je na nich ekonomicky závislá.
Prakticky všichni už v Rusku nějakou dobu působili. Mirzojev pracoval v Novosibirsku, nejmladší Fariduni (známý z videa u výslechu v nemocnici a přivezený k soudu na nosítkách skoro ve stavu bezvědomí) dělal v Ivanovu u Moskvy kadeřníka. Byli typickým materiálem verbovaným pro podobné činy. Neuměli rusky, neměli prakticky žádné vyšší vzdělání, byli zřejmě religiózně „naklepnuti z domova“(ale to nemusí být podmínkou). Dobrá situace k tomu, aby se jich ujal někdo, kdo jim nabídl práci, peníze i přátelství v komunitě, která je ve skutečnosti teroristickou buňkou.
Proti všem
Sami podezřelí vypověděli, že za svůj čin dostali slíbeno 500 tisíc rublů (125 tisíc korun). Museli ale mít i nějaký čas na přípravu, protože si podle dostupných informací obhlíželi prostor, i odpovídající výcvik. Organizací, která je do akce poslala, měl být Islámský stát provincií Chorásán (ISIS-K). Vznikl na přelomu let 2014–2015 na pomezí Afghánistánu a Pákistánu a jeho ideou je vytvoření islámského chálífátu na co největším prostoru Střední Asie, kde žijí muslimské národy, tedy i na Kavkaze a v centrálním Rusku.
V současné době, po faktickém zničení ISIS v Sýrii, jde asi o nejefektivnější nástupnickou organizaci této skupiny. Na síle získala po roce 2021, kdy Afghánistán ovládl Tálibán a ISIS-K se stal hlavní opoziční silou místo něj, dokázal tak získat sympatie lidí nespokojených s režimem. V současné době vidí i Tálibán ISIS-K jako hrozbu.
Díky stále poměrně prostupným hranicím, komunikačním prostředkům i jazykové
a společenské blízkosti dokáže ISIS-K pronikat i do postsovětské Střední Asie. Zejména pak do Tádžikistánu, kde islamistům přidávají půdu pod nohama represe stále přitvrzujícího režimu Emomaliho Rachmona, který vládne od listopadu 1994 a po Alexandru Lukašenkovi (červenec 1994) je druhým služebně nejstarším diktátorem v postsovětském prostoru.
ISIS-K je na rozdíl od jiných teroristických organizací protizápadního nebo protiizraelského zaměření proti všem a ruská vstřícnost vůči třetímu světu v posledních letech v něm nevyvolává sebemenší odezvu. Naopak, už zaútočil na ruskou ambasádu v Kábulu, stejně jako na připomínku výročí smrti šéfa odnože íránských revolučních gard generála Kásima Sulejmáního v Kermánu letos v lednu (před třemi lety ho zabili Američané).
„V posledních dvou letech se ISIS-K upnul na Rusko, často kritizoval prezidenta Putina kvůli jeho propagandě,“řekl listu The New York Times bezpečnostní analytik Colin P. Clarce. „Obviňoval Kreml z toho, že má na rukou krev muslimů, během intervencí v Afghánistánu, Čečensku a Sýrii,“dodal.
Islamistická hnutí jsou zastoupena i v samotném Rusku, a to jak ve vlastních muslimských komunitách na Kavkaze, Tatarstánu či jinde v centrálním
Rusku, tak i mezi několika miliony středoasijských migrantů. Tajné služby, především kontrarozvědka FSB, s nimi intenzivně pracovaly a zejména na Kavkaze je měly částečně pod kontrolou.
Z toho pak vznikají spekulace, že i o některých akcích, jako třeba o útoku na školu v Beslanu v r. 2004, předem věděly, či je dokonce koordinovaly v rámci vytváření společenské atmosféry strachu a příklonu k autoritářství. Skutečností ale také je, že FSB věnovala v poslední době až příliš moc pozornosti odpůrcům války na Ukrajině a terorismus, zdá se, nebyl takovou prioritou.
Macron nabízí spolupráci
Na sociálních sítích se už objevují argumenty typu: všimněte si, na koho Islámský stát neútočí, které mají na mysli USA, a konspirační teorie, že organizaci vlastně řídí Američané a směrují ji ke svým vlastním cílům. Důkazem má být třeba zmíněný útok v íránském Kermánu či protiruské zaměření ISIS-K v posledních dvou letech, překrývajících se s válkou na Ukrajině. Je to nesmysl. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že se ISIS-K v minulosti pokoušel i o několik útoků ve Francii. Ozbrojenci ISIS-K napadli koncem ledna katolický kostel v tureckém Istanbulu a z minulosti jsou známy i útoky na zahraniční nevládní organizace v Afghánistánu.
Uvidíme, zda se i oficiální ruská propaganda vydá tímto směrem a začne s obviňováním Západu, či bude pokračovat v předkládání dalších konstrukcí směrem k Ukrajině. Ta neoficiální fungující prostřednictvím trollích fabrik na internetu tak zřejmě již činí a bude se činit i dál.
Prostoru pro spřádání konspirací je tu dost, může využít třeba menšiny Krymských Tatarů, kteří jsou muslimové a zároveň chronickými odpůrci okupačního režimu na Krymu, přičemž ruské úřady rády využívají falešná obvinění z islámského extremismu, když chtějí někoho z nich dostat za mříže. Část asi dvěstětisícové komunity je v Kyjevě a pochází z ní třeba ministr obrany Rustem Umerov.
Bylo by však od Ruska neférové a pošetilé, pokud by se oficiálně k obviňování uchýlilo. I Macron, který nedávno dokázal rozzuřit Moskvu doběla návrhem poslat na Ukrajinu vojska, se drží varianty, že pachatelem je čistě ISIS. „Informace našich zpravodajských služeb i našich hlavních partnerů skutečně naznačují, že to byl Islámský stát, který tento útok vyvolal,“řekl Macron s tím, že nabídl ruským službám a dalším zemím v regionu zvýšenou spolupráci.
FSB věnovala až příliš moc pozornosti odpůrcům války na Ukrajině a terorismus, zdá se, nebyl takovou prioritou