Česko chce velvyslance v Moskvě
O vhodném momentu pro výměnu se vedou politická jednání za dveřmi české exekutivy už řadu měsíců. Prezident Petr Pavel patří společně s vládou k proponentům tvrdého postupu vůči Kremlu, který na Ukrajině rozpoutal válku. Inicioval mezinárodní akci na shromáždění stovek tisíc kusů dělostřelecké munice, kterou se Kyjev má bránit.
Jenže výměna velvyslance je spojená i s oficiální žádostí české hlavy státu ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který musí s vysláním českého diplomata souhlasit. Pavel by tak musel poslat dopis Putinovi. Proto se čeká na vhodný okamžik k takovému kroku.
Páka na Moskvu?
Na druhé straně řada západních spojenců už od vypuknutí války své klíčové diplomaty v Moskvě měnila. A zpravidla sáhla po těžkých váhách. „Navíc platí, že se Putin bojí atentátu. Proto setkání s nově jmenovanými velvyslanci omezuje na nejnutnější minimum. Podobné akce se odehrávají maximálně jednou za půl roku,“upozornil LN důvěryhodný zdroj z bezpečnostní komunity.
Češi však nestojí při výměně bez diplomatických zbraní. Vzhledem
ke skutečnosti, že Praha fakticky nyní velvyslance v Rusku nemá, otevírá se jí i cesta k odvetě, pokud by Kreml na nového českého velvyslance nekývl. To by totiž bylo interpretované jako bezprecedentní útok na českou stranu.
Černínský palác by mohl v takovém případě sáhnout k vyhoštění ruského velvyslance v Praze
Alexandra Zmejevského. Ten v Česku působí téměř osm let. Patří mezi Putinovy lidi. Ještě v 80. letech nastupoval do služeb sovětské diplomacie. Od roku 1996 působil čtyři roky jako zástupce ruského velvyslance při OSN.
V roce 2011 byl jmenován Putinovým představitelem pro otázky mezinárodní spolupráce v boji
s terorismem a nadnárodní organizovanou zločinností. V Česku zažil i reakci na zjištění v roce 2021, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích stála ruská armádní tajná služba GRU.
Vrbětické intermezzo
Po oznámení přišlo i masivní vyhoštění ruských diplomatů i zpravodajských důstojníků, kteří pouze
využívali diplomatické krytí. K vyhoštění přistoupila i ruská strana a Moskvu opustili i zaměstnanci české ambasády v Moskvě.
„Početní stav v Praze na ruské ambasádě a v Moskvě na české ambasádě je stejný. To je věc, o kterou jsme usilovali desítky let. A to má velmi zásadní vliv na bezpečnost České republiky,“prohlásil po setkání s prezidentem Petrem Pavlem v sídle BIS její ředitel Michal Koudelka.
Moskevský comeback?
Nyní se rozjíždí partie na přeobsazení postu českého velvyslance v Moskvě. V ní má mít podle informací klíčovou roli Daniel Koštoval. Ten od roku 1996 působil na ministerstvu zahraničních věcí postupně jako ředitel odboru bezpečnostní politiky, ředitel odboru pro severní a východní Evropu a jako generální ředitel pro mimoevropské země. V době našeho vstupu do Severoatlantické aliance pracoval na Stálé delegaci ČR při NATO.
V Moskvě nebude poprvé. V letech 2003 až 2006 působil na naší ambasádě v Ruské federaci. Následně strávil tři roky i na českém velvyslanectví ČR ve Washingtonu, kde pracoval jako „dvojka“Petra Koláře, současného externího poradce prezidenta Pavla. V roce 2013 byl Koštoval jmenován prvním náměstkem ministra obrany. Měl na starosti strategie, zahraniční vztahy a plánování a poté i vyzbrojování a akvizice.
Ačkoli LN žádaly o vyjádření, zda se bude ve středu kabinet zabývat obsazením ambasády v Moskvě, mluvčí kabinetu Lucie Ješátková na dotazy do uzávěrky nereagovala.