Fotka ano, otisky ne
Evropský soud zrušil povinnost otisků prstů v občankách. Státy mají situaci napravit
Nařízení, podle kterého musí členské státy uchovávat otisky prstů na občanských průkazech, je neplatné. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Opatření podle něj bylo přijato na nesprávném právním základě. Evropští politici nyní mají čas do konce roku 2026 záležitost napravit a přijmout nové nařízení. Pokud by to nestihli, otisky na průkazech patrně skončí.
Evropské nařízení pochází z roku 2019, občanské průkazy s biometrickými údaji začala Česká republika na jeho základě vydávat v srpnu 2021. A pokračovat v tom zatím bude dál. „Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie sice prohlásil nařízení za neplatné, ale zachoval jeho účinky, bude se jím Česká republika i nadále řídit. Bude se pořizovat biometrická podoba obličeje a dva otisky prstů. Pokud by nedošlo k úpravě nařízení do soudem stanovené lhůty, tedy do 31. prosince 2026, a nařízení by se stalo neplatným, pak by Česká republika pravděpodobně přistoupila k ukončení pořizování biometrických údajů,“uvedl pro LN mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Bezpečnostní rizika
V takovém případě by podle něj nedocházelo k plošné výměně těchto občanských průkazů. Zůstaly by dále v platnosti a k jejich výměně by docházelo průběžně tak, jak by jim končila platnost. „Dá se však předpokládat, že nařízení bude reflektovat rozhodnutí soudu a dojde k jeho úpravě, a to z důvodu, že evropské státy nebudou chtít snížit zabezpečení svých dokladů, čímž by v podstatě vzdaly boj proti výrobě padělaných průkazů totožnosti a zneužití totožnosti,“dodal Krátoška.
Soud nařízení zrušil proto, že bylo podle něj přijato na základě nevhodného odstavce Smlouvy o fungování Evropské unie. Úřad pro ochranu osobních údajů se k tématu nechtěl vyjadřovat a odkázal se na ministerstvo vnitra, stejně jako úřad ministra pro evropské záležitosti.
Samotné povinné ukládání otisků prstů v občanských průkazech je podle rozhodnutí soudu v pořádku. „Zaznamenávání dvou úplných otisků prstů do paměťového média průkazů totožnosti je vhodné k uskutečnění cílů obecného zájmu spočívajících v boji proti výrobě padělaných průkazů totožnosti a proti zneužití totožnosti. Dále představuje prostředek, který umožňuje spolehlivě ověřit pravost průkazu a totožnost držitele průkazu, a snížit tak riziko podvodu,“je uvedeno v rozsudku.
Zároveň soud zhodnotil, že pouhá biometrická podoba obličeje představuje méně účinný prostředek identifikace než vložení dvou otisků prstů vedle tohoto zobrazení. „Stárnutí, způsob života, onemocnění nebo estetický či rekonstrukční chirurgický zákrok mohou pozměnit anatomické rysy obličeje,“napsal soud.
Česko společně se Slovenskem v roce 2019 hlasovalo proti nařízení zavádějícímu požadavek na otisky prstů. Objevovaly se hlasy upozorňující na možná bezpečnostní rizika a nepřiměřený zásah do lidských práv. To ale Soudní dvůr Evropské unie nyní odmítl. Co se týče rizika neoprávněného přístupu k uchovávaným údajům, soud zdůraznil, že se otisky prstů uchovávají na „vysoce zabezpečeném paměťovém médiu“, které má „dostatečnou kapacitu a schopnost zaručit integritu, pravost a důvěrnost údajů“.
Rodná čísla zůstanou
Po bouřlivých diskusích nakonec v občanských průkazech zůstanou i rodná čísla. Původně měla být po roce 2025 nahrazena takzvanými bezvýznamovými identifikátory. „Vypuštěním údaje o rodném čísle z občanských průkazů mělo dojít k postupnému uplatnění principů původního záměru zákona o základních registrech a měla tím být zahájena identifikace fyzických osob prostřednictvím čísla osobních dokladů, případně klientských identifikátorů namísto rodných čísel. Rodné číslo však stále plní nezastupitelnou roli, neboť splňuje podmínky pro spolehlivou identifikaci fyzické osoby,“zdůvodnilo ministerstvo vnitra. Novelu zákona už na konci roku podepsal prezident.
Příliš drahá změna
Proti tomuto rozhodnutí se postavil Úřad pro ochranu osobních údajů. Upozornil, že v praxi běžně dochází k předávání občanských průkazů, jejich kopírování, fotografování a skenování. „Přitom je nemožné zabránit pořízení další kopie či zneužití rodného čísla. To se děje nejen v České republice, ale ve vztahu k našim občanům i v rámci Evropské unie v oblasti volného pohybu osob. Uvádění rodného čísla v občanském průkazu představuje závažná rizika z hlediska ochrany osobních údajů a soukromí, a to mimo jiné v souvislosti s propojováním dat a možností jejich zneužití ve virtuálním prostoru, kde existují jen velmi obtížné možnosti kontroly a nápravy,“uvedl úřad ve svém stanovisku.
Ve veřejném prostoru se loni v květnu objevovaly informace, že rodná čísla skončí úplně. Zdvihla se proti tomu velká vlna kritiky, vznikla dokonce studie společnosti Grand Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal, podle níž by související změna IT systémů vyšla veřejnou správu na 14,8 miliardy korun a soukromý sektor na 41,4 miliardy korun – celkem tedy 56 miliard. Informace následně dementoval místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). „O nějakém absolutním rušení nemůže být řeč,“řekl.
Podoba obličeje ale představuje méně účinnou identifikaci než vložení dvou otisků prstů