Příliš přísný lockdown?

Téměř třetina Němců chce potrestat politiky za jejich sporná rozhodnutí během pandemie

Ani dva roky poté, co v Německu oficiálně skončila covidová pandemie, nepřestala tehdejší přísná omezení rozdělovat společnost. Téma znovu otevřely nedávno zveřejněné protokoly Institutu Roberta Kocha (RKI), ústavu pro prevenci nemocí. Za pandemie byl hlavním poradním orgánem vlády v čele s tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou.

Na 200 písemných dokumentů pochází z let 2020 až 2021. Byly zveřejněny v podstatě na výročí prvního lockdownu, který spolková vláda vyhlásila v půli března 2020. O vydání materiálů požádali novináři webového portálu Multipolar na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Některé ze zápisů by bylo možné interpretovat ve smyslu, že nejspornější opatření možná vůbec nebyla zapotřebí. I proto budí dokumenty už od chvíle, kdy se objevily ve veřejném prostoru, značné emoce, především na sociálních sítích. Kromě toho, co obsahují, je rovněž kritizováno, že kvůli ochraně osobních údajů obsahují řadu začerněných pasáží.

Pravděpodobně největší pozornost vyvolal zápis RKI ze 16. března 2020. V něm se konstatovalo, že je připravena nová, přísnější klasifikace nákazy. „Bude publikována, jakmile (…) vydá signál.“Avšak jméno dotyčné osoby, která by měla pokyn vydat, je začerněno. O to víc se nyní o její identitě spekuluje.

Může jít o pracovníka institutu, ministerského úředníka, ale také o politika. Především slovo „signál“mnohým evokuje, že dané rozhodnutí, jež vedlo k uzavření škol, restaurací a utlumení veškerého veřejného života, bylo přijato nikoli na základě objektivních dat o počtu nakažených, nýbrž na politickou objednávku.

Protokoly odhalily, jak málo informací o covidu bylo zpočátku k dispozici, což vedlo i k některým chybným úvahám. Týkaly se například účinnosti roušek nebo odhadů, jak se bude nákaza šířit. Ještě v polovině ledna 2020 označil RKI pravděpodobnost, že se nákaza dostane do Německa, jako „nízkou“a riziko šíření mezi obyvatelstvem jako „hodně nízkou“. O několik týdnů později se ovšem na západě Německa objevil první okres s vysokou koncentrací nakažených.

„Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“

Z dokumentů mimo jiné také vyplývá, že odborníci RKI nenaléhali na co nejpřísnější opatření. Stejně tak, že také relativně brzy uvažovali, za jakých okolností by mohla být omezení zrušena.

Velkým tématem jejich porad byla zřejmě také účinnost roušek FFP2. Dne 30. října 2020 bylo například uvedeno: „Neexistuje důkaz pro smysluplnost užívání roušek FFP2 mimo rámec ochrany na pracovištích, což by také šlo komunikovat směrem k veřejnosti.“To byl mimochodem jeden z příkladů, kdy se vlády některých německých spolkových zemí neřídily radou institutu a naopak vyhlásily povinnost roušky nosit.

O pár týdnů později, 16. prosince 2020, rovněž experti RKI diskutovali o celkové účinnosti lockdownů. Jejich závěr zněl: „Lockdowny mají částečně závažnější důsledky než samotný covid.“

V jiném protokolu z 8. ledna 2021 je zase dáno ke zvážení, „zda souhlasit s narativem o dosažení skupinové imunity prostřednictvím očkování“. To bylo v době, kdy ze strany oficiálních míst rostl tlak na co nejvyšší možnou proočkovanost společnosti.

Současní i minulí ministři si sypou popel na hlavu

Stávající ministr zdravotnictví Karl Lauterbach v reakci na materiály popřel, že by tehdejší vláda nutila RKI k přísnějším opatřením, než byla v dané situaci nutná. Avšak to, že se staly chyby, připustil. „Největší chybou bylo, že jsme byli moc přísní u dětí a s uvolňováním jsme začali moc pozdě,“řekl.

Proto již někteří politici požadují vrátit se k tehdejším událostem a v rámci nějaké komise je kriticky zhodnotit. Jiní, třeba tehdejší ministr zdravotnictví Jens Spahn, se už za své počínání omluvili. „Přijde doba, kdy si budeme muset vzájemně hodně odpustit,“uvádí mimo jiné i ve své knize, v níž shrnul nejenom osobní zážitky z průběhu pandemie, ale také úvahy, jak změnila společnost.

Toho si všiml i výzkumník Kai Unzicker z Bertelsmannovy nadace. „V krizových dobách je důležité dávat orientaci,“uvedl pro deník Bild. Podle něj je dnes společnost rozdělenější než před covidem, což dává do souvislosti s vyhrocenými debatami ohledně povinného nošení roušek či očkování. Průzkum univerzit v Erfurtu a Bamberku dospěl k závěru, že 29 procent Němců požaduje, aby byli potrestáni politici, kteří tehdy rozhodovali. Na 19 procent z nich požaduje totéž i pro jejich poradce z řad vědecké veřejnosti.

Přijde doba, kdy si budeme muset vzájemně hodně odpustit.

JENS SPAHN německý exministr zdravotnictví o proticovidových opatřeních