Ledviny a játra z prasete
Dva průlomy na poli transplantací zvířecích orgánů lidem. Američan Richard Slayman žije s prasečí ledvinou a čínští vědci otestovali léčbu játry geneticky upraveného prasete.
Dvaašedesátiletý Richard Slayman se stal prvním člověkem, který žije s transplantovanou prasečí ledvinou. Sedm let byl odkázán na dialýzu. V roce 2018 mu lékaři transplantovali lidskou ledvinu. Ta ale po pěti letech selhala a v květnu loňského roku se Slayman vrátil na dialýzu. Léčbu ale vážně komplikovaly krevní sraženiny, které mu lékaři opakovaně odstraňovali chirurgickými zákroky. Slayman proto přijal nabídku průlomové operace.
Šestnáctého března mu chirurgové Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu během čtyřhodinového zákroku transplantovali ledvinu prasete. Ta začala po napojení na krevní oběh produkovat moč. Týden po operaci byl pacientův stav natolik dobrý, že lékaři plánovali jeho brzké propuštění z nemocnice do domácí péče.
Američtí lékaři zatím transplantovali prasečí ledviny několika lidem po mozkové smrti, které se příbuzní rozhodli odpojit od přístrojů. Cílem operací bylo zjistit, jak bude na zvířecí orgán reagovat lidské tělo, a především jeho imunitní systém. Ten je sice utlumen léky, ale i tak může transplantovaný orgán odmítnout a poničit.
Podobná komplikace připravila o život například Lawrence Faucetteho, kterému vloni na podzim američtí chirurgové transplantovali prasečí srdce. Slayman dostává zcela nový imunosupresivní lék Tegoprubart a speciální protilátku Ravulizumab, které by měly nežádoucí reakci jeho imunitního systému udržet pod kontrolou. Výsledek revoluční transplantace prasečí ledviny je zatím nejistý. Lékaři doufají, že Richard Slayman nebude muset navštěvovat umělou ledvinu. Zda se jejich vize naplní, ukáže čas.
69 tref do prasečí DNA
Rozdíl mezi lidskými a prasečími buňkami je tak zásadní, že orgán
obyčejného prasete by chirurgové pacientovi transplantovat nemohli. Při kontaktu s lidskou krví by se rozhořela ničivá reakce imunitního systému, která by prasečí orgán bleskově proměnila v beztvarou hmotu. Této tzv. hyperakutní rejekci má zabránit úprava prasečí dědičné informace. Doposud lékaři používali prasata, kterým genetici z americké biotechnologické firmy Revivicor provedli deset cílených změn DNA.
Vyblokovali trojici prasečích genů, jež dráždí lidský imunitní systém. Vyřazením dalšího genu zabránili cizímu orgánu v nadměrnému růstu. Navíc dodali do zvířecí DNA šest lidských genů, které mají za úkol přehnanou reakci imunitního systému utlumit. Tyto geny také potlačují záněty a brání vzniku krevních sraženin.
Slayman dostal ledvinu prasete, jež je výsledkem práce vědců z americké biotechnologické společnosti eGenesis. Zvíře nese v DNA celkem 69 cíleně navozených změn, kromě tří vyblokovaných prasečích genů a sedmi dodaných lidských genů má „vymazáno“59 úseků dědičné informace, kde si prasata nesou instrukci pro tvorbu nebezpečných virů. Těmito viry se prasata nenakazí, ale zdědí je v DNA po rodičích.
Tak rozsáhlé úpravy dědičné informace byly dlouho neproveditelné. Americký průkopník kardiochirurgie Norman Shumway proto říkával: „Transplantace zvířecích orgánů lidem čili xenotransplantace jsou budoucností transplantační medicíny. A zůstanou jí navždycky.“
Zásadní zvrat přinesla v roce 2012 revoluční technika genového inženýrství známá jako CRISPR. Ta dovoluje s vysokou účinností
a spolehlivostí přesně zacílené zásahy do DNA, a to i na několika místech najednou. Tvorba prasat pro xenotransplantace se tak zjednodušila, urychlila a v neposlední řadě i zlevnila. Transplantace zvířecích orgánů se díky tomu neprovádějí jen ve Spojených státech. Další premiéru na tomto poli hlásí vědci z Číny, kde provedli první transplantaci jater z geneticky upraveného prasete.
Čína hlásí test prasečích jater
Lékaři z vojenské kliniky v čínském Si-anu transplantovali játra o hmotnosti 700 gramů pacientovi, který byl po mozkové smrti. Jeho vlastní játra ponechali na místě. Čínští vědci jsou přesvědčeni, že mnohým pacientům nebude nutné transplantovat játra natrvalo. Zvířecí orgán má jen ulevit poškozeným játrům nemocného, v nichž se rozeběhnou regenerační procesy, jež jsou právě u tohoto orgánu velmi silné. Pokud regenerace neproběhne, pomůžou prasečí játra pacientům překlenout období, než se pro ně najde vhodný orgán od lidského dárce.
V čínské studii zůstala prasečí játra v těle pacienta deset dní a po celou dobu produkovala významná
množství žluči. To naznačuje, že byla aspoň zčásti funkční. Podrobnosti o operaci a jejích výsledcích slibují čínští lékaři uveřejnit ve vědeckém časopise.
Prase, jehož orgány čínští chirurgové použili, vytvořili vědci ze společnosti Clonorgan Biotechnology z Čheng-tu. Nese celkem šest změn dědičné informace. Tým vedený Luhan Yangovou, která studovala v USA a stála spolu s harvardským genetikem Georgem Churchem u vzniku firmy eGenesis, vyblokoval zvířeti tři geny, které enormně dráždí lidský imunitní systém, a do prasečí DNA vnesl trojici lidských genů, jež mají nežádoucí imunitní odezvu na zvířecí orgán utlumit.
K transplantaci prasečích jater se připravuje také americký tým Abrahama Shakeda na Pensylvánské univerzitě. Ti dostali svolení napojit prasečí játra na tři dny na krevní oběh lidí, u nichž došlo k mozkové smrti a budou odpojení od přístrojů. Shaked přivítal, že se na poli xenotransplantací otevírá možnost mezinárodní spolupráce.
„Rád bych věděl víc o tom, co udělali. Je to fantastické,“říká americký lékař na adresu čínských kolegů.
Vědci vyblokovali trojici prasečích genů, jež dráždí lidský imunitní systém. Vyřazením dalšího genu zabránili nadměrnému růstu orgánu