Kirijenko, Putinovi oddaný ideolog
Sergej Kirijenko zde absolvoval v roce 1984 loďařskou fakultu Gorkovského institutu inženýrů vodní dopravy a v témže roce nastoupil i základní vojenskou službu. Dnes se může zdát, že ironií osudu byl na dva roky povolán do vojsk protivzdušné obrany nedaleko ukrajinského Mykolajeva.
Po návratu z vojny nastoupil do gorkovské loděnice Krasnoje Sormovo, kde se stal tajemníkem závodního výboru Všesvazového leninského komunistického svazu mládeže a následně i prvním tajemníkem komsomolu gorkovského oblastního výboru.
Z vlivného komsomolce...
V komsomolských tesilkách začíná Kirijenkova kariéra. Politická i podnikatelská. V roce 1990 se stal oblastním zastupitelem a zároveň měl na starosti volby v komsomolu. Jinými slovy: kontroloval, za koho budou sovětští svazáci hlasovat.
Traduje se dokonce, že otevřel dveře do velké politiky místnímu opozičnímu aktivistovi Borisi Němcovovi, když mu pomohl ke zvolení poslancem Sjezdu lidových poslanců RSFSR. Není jisté, zda dobré vztahy mezi pozdějším předním představitelem ruské opozice Němcovem a dusitelem antisystémové opozice Kirijenkem začaly právě díky této události, nicméně Němcov v pozdějších letech výrazně pomohl Kirijenkovi stoupat po kariérním i mocenském žebříčku.
V roce 1996 se Kirijenko na doporučení tehdejšího gubernátora Nižegorodské oblasti Němcova a vlády stal šéfem ropné společnosti NORSI-Ojl. Poté, co se Němcov v roce 1997 stal ministrem energetiky, Kirijenko dostal post jeho prvního náměstka. O dva měsíce později už seděl v ministerském křesle poté, co byl Němcov jmenován prvním vicepremiérem.
... nejmladším premiérem
Na jaře 1998 se Kirijenko dostal na pomyslný mocenský vrchol. Na přímluvu Němcova, předchozího šéfa vlády Viktora Černomyrdina a vlivného ministra financí a místopředsedy vlády Anatolije Čubajse jej prezident Boris Jelcin jmenoval premiérem. Kirijenkova kandidatura byla ale Státní dumou schválena až na třetí pokus. Traduje se, že poslanecký klub národoveckých populistů Vladimira Žirinovského tehdy přehodnotil svůj odmítavý postoj ke Kirijenkovi za sedm milionů dolarů zaplacených nejmenovaným prokremelským oligarchou.
V premiérském křesle Kirijenko nevydržel dlouho. Přesněji čtyři měsíce. V srpnu 1998 postihla zemi finanční krize. Rubl prudce devalvoval a vláda vyhlásila platební neschopnost. Někteří ruští analytici tehdejší vládu brání, že kolaps zbědovaného státu nešlo
odvrátit. Nicméně nejmladší předseda vlády v dějinách soudobého Ruska o svůj post přišel.
Cejch 90. let je pro politickou kariéru v Rusku doslova smrtící. Najdou se však výjimky, mezi něž patří právě Sergej Kirijenko. V květnu 2000 ho Vladimir Putin jmenoval zplnomocněným představitelem ruského prezidenta v Povolžském federálním okruhu. Tato krkolomně znějící funkce se stala prvním krokem Kirijenka k pozici, v níž se nachází dnes.
Jako Putinův zmocněnec se postaral o pacifikaci vzpurných regionálních elit, předně tatarstánského prezidenta Mintimera Šajmijeva, jehož republice byla Jelcinem nadělena široká autonomie, a baškortostánského prezidenta Murtaza Rachimova. Kirijenkovi se podařilo přimět vlivné regionální lídry k loajalitě vůči Kremlu a dosadit do gubernátorských pozic Putinovy lidi.
V roce 2005 se Kirijenko dostává mimo politiku. Byl jmenován šéfem ruské Federální agentury pro atomovou energetiku a později generálním ředitelem jaderného holdingu Rosatom. Putin pověřil nového šéfa ruské jaderné energetiky reorganizací celého sektoru. Za Kirijenka v čele Rosatomu se z jaderných technologií stal významný vývozní artikl a měkká síla Kremlu.
Putinův politický dirigent
Do politiky se Kirijenko vrací o více než dekádu později. V říjnu 2016 byl Putinem jmenován prvním zástupcem šéfa prezidentské kanceláře, jež v Rusku plní funkci jakési stínové vlády. A první zástupce je zodpovědný za celou domácí politiku: kontroluje volby, diriguje Státní dumu, ovládá systémovou opozici a potlačuje tu antisystémovou. Od roku 2014 navíc řídí i vzbouřené proruské oblasti na východě Ukrajiny.
„Je to vcelku vlivný úředník, ale není to člověk, který zcela určuje dění v Rusku. Nedává příkazy silovým strukturám, nemá žádný vliv na ekonomickou politiku vlády,“řekl LN Andrej Percev, zvláštní zpravodaj ruského webu Meduza. Vliv politického bloku, jak je označována struktura, kterou Kirijenko řídí, je ovšem ve své sféře obrovský. Ukazuje to třeba možnost působit na volební proces.
„Za Kirijenka se objevila schéma tvrdé korporátní a administrativní mobilizace. Velké podniky a rozpočtové organizace musí vyslat hlasovat do volebních místností většinu svých zaměstnanců, popisuje ruský novinář.
„Navíc během covidu bylo zavedeno několikadenní hlasování, které usnadňuje mobilizaci kontrolovaných voličů. A hlasovací lístky přes noc leží ve volebních komisích, takže nikdo neví, co se s nimi děje. Za Kirijenka se v zemi objevilo netransparentní elektronické hlasování,“dodal Percev.
Podle Perceva se Kirijenkovi podařilo vytvořit mocenské hájemství mnohem rozsáhlejší, než měli jeho předchůdci. „Samozřejmě, politický blok Kremlu se stále stará o volby a kontroluje stranický systém a také regionální politiku. Zároveň se z něho stalo skutečné impérium s nosnými strukturami: různými autonomními organizacemi, rozvojovými centry, a dokonce univerzitami. Kirijenkův úřad ovlivňuje dokonce i výrobu populárních seriálů,“vysvětluje.
„Ambiciózní Kirijenko se postaral o to, aby jeho názor zazníval a byl brán v úvahu v mnohých otázkách, které se dříve funkce prvního zástupce vedoucího prezidentské kanceláře netýkaly,“uzavírá Andrej Percev.