Bibi ztrácí ortodoxní spojence
Vládou izraelského premiéra „Bibiho“Netanjahua otřásá spor o brannou (ne)povinnost ortodoxních židů
Do konce týdne musí izraelská vláda rozhodnout o znění nového návrhu zákona o branné povinnosti. Premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, přezdívanému Bibi, se však zatím stále nedaří zajistit v koalici shodu. Spor panuje o postavení ultraortodoxních židů.
Pokud budou jednání neúspěšná, Netanjahu nejspíš zkusí dosáhnout prodloužení lhůty. Čím déle se však problém povleče, tím je větší riziko pádu vlády. Dvě z šesti stran koalice pohrozily odchodem už nyní.
Od vzniku Státu Izrael v roce 1948 se ultraortodoxním židům dostává privilegia, že jsou vyňati z branné povinnosti. Jenže zatímco v prvních letech existence státu jich bylo jen pár tisícovek, dnes ultraortodoxní židé tvoří asi 17 procent z celkového počtu mužské populace vojenského věku a v uplynulém roce bylo z této skupiny od vojenské služby osvobozeno na 66 tisíc z nich. Právě ultraortodoxní židé by se ale dle mnohých – i vzhledem k pokračující válce s palestinským radikálním hnutím Hamás – měli do vojenských povinností zapojit také.
Téma nyní rezonuje izraelskou politickou scénou, jelikož vláda musí z rozhodnutí Nejvyššího soudu v zemi do konce týdne předložit nový návrh zákona o branné povinnosti. Dosud nastavený systém Nejvyšší soud označil za diskriminační.
Ortodoxní rozkol v koalici
Podle listu The Times of Israel se kvůli blížící se lhůtě měla v úterý sejít vláda, aby projednala návrh premiéra Netanjahua. Schůzka ale byla nakonec odložena zatím na neurčito poté, co bez jakéhokoliv pokroku skončily hovory právě mezi ním a zástupci ultraortodoxních
stran Sjednocený judaismus Tóry (UTJ) a Šas.
„Zástupci UTJ údajně pohrozili, že opustí koalici vedenou Netanjahuem, pokud návrh bude zahrnovat i roční náborové kvóty pro studenty ješiv (škol pro studování Talmudu a židovského náboženského práva – pozn. red.) a finanční postihy pro vzdělávací instituce charedim, které tyto kvóty nesplní,“píše izraelský list. S tím, že ztráta podpory ultraortodoxních stran by v konečném součtu mohla znamenat i konec vlády, jež vznikla koncem roku 2022.
Jenže zatímco ultraortodoxním stranám nový návrh přijde „tvrdý“, pro některé členy koalice byly ty předcházející zase příliš „měkké“. Tvrdili, že dané skupině i nadále zůstane možnost řady kliček, jak se vojně vyhnout.
Rozdílný přístup byl přitom velmi znatelný zejména i v kontextu toho, že původní návrh novely měl rovněž počítat s prodloužením povinné vojenské služby pro neortodoxní muže z 32 na 36 měsíců (ženy stále slouží „jen“24 měsíců) a také s častějšími povinnými cvičeními pro rezervisty
po skončení vojenské služby. Ti by navíc místo původních 40 let museli s povoláváním na výcviky počítat až do 45, u některých odborností až do 52 let.
Komunita ultraortodoxních nicméně jakýmkoliv ústupkům ve svém případě nakloněna není, což ostatně ukazuje i postoj stran UTJ a Šas. „Všichni tito sekulární lidé nechápou, že bez ješiv by armáda nebyla úspěšná,“řekl před časem pro izraelský tisk s odkazem na instituce, kde věřící muži studují židovské texty, vrchní sefardský rabín Izraele Jicchak Josef.
„Vojáci jsou úspěšní jen díky těm, již se učí Tóru,“doplnil.
Na jeho slova ostře reagoval šéf největší opoziční strany Ješ Atid Ja'ir Lapid. „Je ostudou a urážkou vojáků, kteří obětují své životy za obranu země. Rabín Josef je státní zaměstnanec, který má plat od státu – nemůže stát ohrožovat,“vyjádřil se na adresu rabína a připomněl, že v Izraeli je utraortodoxní komunita štědře dotována státem. Věřící tráví život modlitbami a studiem náboženství. „Nový zákon by měl být jasný i jednoduchý. Ti, kteří neslouží v armádě nebo nepracují pro stát, od něj nebudou dostávat příspěvky,“řekl Lapid listu Jerusalem Post.
Americká kritika
Izrael přitom momentálně trápí rozpory i vně hranic. Izraelský ministr obrany Joav Galant, který je mimochodem také pro přísnější pravidla pro ultraortodoxní židy, v úterý přiznal, že při jednání ve Washingtonu si vyslechl výhrady od šéfa americké diplomacie Antony Blinkena. Týkaly se chystané izraelské ofenzivy v palestinském Rafáhu. Podle Blinkena prý existují jiná řešení, která by zaručila „bezpečnost Izraele a ochranu palestinských civilistů“, než je rozsáhlá pozemní operace.
Podobné výtky šéf americké diplomacie sdělil i premiérovi Netanjahuovi už minulý týden při návštěvě Izraele. Předseda vlády však operaci v Rafáhu hájí s tím, že je nezbytná pro zničení vojenských struktur Hamásu, což si Izrael stanovil jako jeden z cílů své ofenzivy. Před rozhodným vstupem do oblasti však Izraelci rovněž chtějí nalézt řešení, jak efektivně ochránit civilisty. Izraelská ofenziva si podle úřadů spravovaných Hamásem vyžádala už na 32,5 tisíce obětí z řad Palestinců. Hamás 7. října, kdy válku odstartoval, zabil asi 1200 Izraelců.