Trump má pravdu, Evropa musí zbrojit

Debata o financování NATO se do veřejného prostoru opakovaně vrací jako bumerang. Bumerang, který v uplynulých letech s maximálním rozpřahem hází Donald Trump, bývalý americký prezident a republikánský kandidát na prezidenta pro volební rok 2024. Mnozí jeho poznámky na účet NATO považují za skandální a hovoří o Trumpových vyjádřeních jako o hrozbě pro fungování Aliance. Je ale důležité se podívat pod pokličku těchto vyjádření a novinových článků. Pod touto pomyslnou pokličkou se totiž skrývají hned tři významná „ale“.

Tři „ale“

Prvním „ale“je fakt, že Donald Trump je ve svém názoru na NATO již více než 30 let konzistentní. Někdo, kdo není s historií osoby Donalda Trumpa blíže seznámen, by mohl nabýt dojmu, že bývalý prezident jen populisticky využívá téma financování Severoatlantické aliance pro svou kampaň. Jde ale o názor mylný. Trump na nevyvážené financování Aliance intenzivněji upozorňuje již od roku 2015. Tématu se pak věnuje od roku 1987.

Druhým „ale“je, že některá vyjádření politiků a vlivných komentátorů připomínají spíše vydírání USA než konstruktivní debatu o fungování Aliance. Obdobně zkreslené jsou i informace a vyjádření, která se objevují ve veřejném prostoru. Když někteří politici tvrdí, že nemalý počet členů NATO plní závazek dvě procenta HDP na obranu, pak jde o jedenáct členů. Až v roce 2024 tento počet možná stoupne na osmnáct. Na 18 z 31 členů obranné Aliance, jejíž rozpočet je až ze 70 procent tvořen příspěvky USA.

To ani není řeč o tom, že některé členské státy schovávají svůj příspěvek NATO do investic na infrastrukturu, které jsou zahrnuty do obranných rozpočtů. Jakkoliv je tento účel pochopitelný (pro logistické účely), tato účetní operace není nejčistším provedením navýšení obranných rozpočtů.

Třetím „ale“je pohled na průzkumy veřejného mínění, které konzistentně ukazují, že část Američanů s Trumpovým názorem souhlasí. Jedním dechem je ale důležité dodat, že většina z nich považuje NATO za klíčovou organizaci zabezpečující transatlantickou bezpečnost. Ukazuje se tak, že Donald Trump hraje již dlouhé desítky let na správnou strunu. NATO ano, ale je třeba, aby všichni platili své účty.

Nadále záruka bezpečnosti

Znamená to všechno, že by USA pod vedením Donalda Trumpa nepřišly Evropě na pomoc? Rozhodně ne. USA by, jako již několikrát, přišly. Je ale nutné počítat s tím, že tato ochota bude s následujícími roky stále rychleji klesat. Pokud tedy Evropa něco neudělá teď, může zájem USA ztrácet mnohem rychleji.

Na vině tohoto slábnoucího zájmu bude jak měnící se mocenská rovnováha ve světě, tak měnící se rovnováha demografická uvnitř USA. Etnicky stále více rozmanité USA zaměří svůj zájem primárně na Jižní Ameriku a Asii, odkud pochází a přichází stále více nových Američanů. A právě bezpečnostní situace v Asii bude stát USA stále více finančních i bezpečnostních zdrojů.

Optikou všech těchto skutečností jsou reakce některých evropských politiků na poznámky Donalda Trumpa pochopitelné, ne často ale úplně adekvátní. Jednou z takových neadekvátních reakcí bylo prohlášení několika evropských politiků o plánu vybudovat evropskou obrannou alianci paralelní k NATO. Jako by snad chtěli do Washingtonu poslat jednoduchý vzkaz, který jen potvrzuje Trumpova slova: „Platit dvě procenta HDP na obranu? To si raději založíme vlastní spolek!“

Nejadekvátnější reakcí byla slova Marka Rutteho, nizozemského premiéra v demisi a s největší pravděpodobností budoucího generálního tajemníka NATO, který v rozhovoru pro Bloomberg na konferenci Světového ekonomického fóra ve Švýcarském Davosu řekl, že Donald Trump má pravdu a Evropa musí zvýšit své výdaje na obranu.

Co tedy čekat od budoucího amerického prezidenta, jak stabilně naznačují průzkumy, a budoucího generálního tajemníka NATO, jak naznačují zákulisní informace z Bruselu? Doufejme, že Severoatlantickou alianci, která bude nadále silnou, transatlantickou zárukou naší bezpečnosti. A doufejme, že půjde o Alianci, do jejíhož rozpočtu budou bez triků přispívat všichni v takové výši, ke které se zavázali.