Cíl: plyn z obnovitelných zdrojů
Až 75 % rodinných domů postavených před rokem 1980 neprošlo zásadní energetickou renovací
Ohledně využití plynu ve vytápění budov a domácností stále panují nejistoty. Převážně fosilní palivo bylo v uplynulých letech kvůli energetické krizi, způsobené zejména válkou na Ukrajině, na ústupu a zdálo se, že i EU se chce tohoto typu paliva zbavit. S plynem se ovšem i nadále počítá, k jeho zákazu nedojde. Cílem je však časem přejít na plyn z obnovitelných zdrojů.
V polovině března schválil Evropský parlament novou podobu připravované Směrnice o energetické náročnosti budov. Jejím cílem je do roku 2050 dosáhnout takzvaného bezemisního fondu budov, tedy minimalizovat emise, které vytvářejí nejen bytové domy, ale i stavby jako kancelářské budovy, školy, nákupní centra a další.
Důvod pro nastavení takového cíle je poměrně prostý: budovy dnes v EU představují 40 % konečné spotřeby energie a celkem asi 36 % provozních emisí CO2. Potenciál pro zlepšení je přitom obrovský. EU sama uvádí, že až 75 % budov v Unii je energeticky neefektivních. V Česku je přitom situace obdobná. Z analýzy iniciativy Zateplujeme Česko zveřejněné v srpnu roku 2023 vyplývá, že až 75 % rodinných domů postavených před rokem 1980 nedostalo komplexní zateplení ani neprošlo jinou zásadní energetickou renovací. Z období před rokem 1980 přitom pochází asi 56 % rodinných domů, to je tedy 955 000 staveb z celkových 1,7 milionu.
„Tyto rodinné domy jsou ve většině případů ve velmi špatném technickém stavu, a navíc extrémně energeticky náročné. Vytápění elektřinou nebo plynem stojí ročně desítky tisíc korun. Potřebují proto kompletní rekonstrukci a zateplení, což obvykle vyžaduje investici dva až čtyři miliony korun, tedy často i více, než je současná tržní hodnota nemovitosti. V mnoha případech se více než rekonstrukce vyplatí dům zbourat a postavit nový,“říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace, která je členem iniciativy Zateplujeme Česko. U bytových domů na renovaci čeká asi polovina z celkových více než 200 000.
Odklon není aktuální
K bezemisním budovám chce EU dospět postupně a navzdory tomu, jaké mohou kolovat zvěsti, přitom nadále počítá s plynem. Ten byl v uplynulých letech palivem, které nejvíce ovlivnila energetická krize způsobená válkou na Ukrajině, a zdálo se, že EU zavelí k masivnímu odklonu nejen od zemního plynu, ale třeba i od LPG. Nakonec ale situace nejspíš tak dramatická nebude – žádný zákaz plynu pro vytápění budov nepřichází, i když fakticky je cílem směrnice zbavit se v provozu budov fosilních paliv.
Změna ale bude postupná.
Tak například už od roku 2030 návrh směrnice počítá s tím, že nově postavené budovy budou s nulovými emisemi. V tomto případě mají být nulové lokální emise – budova tedy nebude vypouštět do ovzduší emise ze spalování fosilních paliv tam, kde stojí.
Pro nebytové stavby má požadavek platit dokonce o dva roky dříve, což je ovšem velmi ambiciózní termín. Schvalování směrnice zatím není u konce, ještě čeká na schválení Radou EU a pak dojde na transpoziční období, kdy musí státy směrnici přesunout do své legislativy. To obvykle trvá dva roky. Od roku 2040 by se pak budovy měly obejít bez vytápění kotli na uhlí, plyn a další fosilní paliva a v roce 2050 mají být bezemisní.
Výslovný zákaz například plynových kotlů směrnice neobsahuje. „Zákaz používání fosilních paliv ve vytápění budov nejpozději od roku 2040 byl ve finální verzi směrnice ze strany členských států odmítnut a v textu schválené směrnice není uveden,“zdůrazňuje Josef Kotrba, ředitel Českého plynárenského svazu. Vysvětluje, že s rokem 2040 plynárenské společnosti i další dotčené organizace plánují přechod na nízkoemisní plyny, jako jsou třeba biometan, bioLPG, dimethylether nebo vodík. Tyto plyny lze přitom většinou spalovat už ve stávajících spotřebičích.
Zákaz používání fosilních paliv ve vytápění budov od roku 2040 byl ve finální verzi směrnice ze strany členských států EU odmítnut
Prostor pro vlastní plány
Na státu tak především bude zajistit správnou koordinaci, jak cílů dosáhnout. „Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov ponechává – tak jako její předchozí verze – členským státům prostor pro vytvoření vlastních plánů, jak kvalitnějších úsporných budov dosáhnout.
Technologie a potřebné znalosti k tomu máme, řadu kroků už jsme dělat začali. Vláda se teď musí zaměřit to, aby si každá domácnost mohla dovolit svůj dům zrenovovat. Potřebujeme výrazně hustší síť bezplatného poradenství, kde majitelé získají plán, jak své domy najednou či po krocích opravit, a další možnosti dostupného financování pro středněpříjmové a nízkopříjmové skupiny obyvatel,“vysvětluje Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu.