„Teherán určitě nechtěl Izrael jen postrašit“

Izrael by se dokázal ubránit íránskému útoku i bez pomoci spojenců, jen by „skóre“nebylo tak oslnivé, říká bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Podle toho, co zatím víme, se Íránci snažili zahltit izraelskou obranu smrští dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Je to podobná taktika, jakou Rusové používají na Ukrajině?

LN

Ano, s tou výhradou, že Rusové ve válce na Ukrajině nepoužívají balistické střely středního doletu. Ale jinak to skutečně byla snaha o zahlcení obrany. Snaha velmi málo úspěšná. Zkušenosti z této konfrontace mimochodem bude jistě možné využít právě v ukrajinské válce.

Hrálo nějakou roli to, že střely byly vypalovány z velmi různých lokalit – vedle samotného Íránu také z území Iráku, Sýrie a Jemenu?

LN

Velká většina toho mířila na Izrael z Íránu, ostatní byl jen doplněk. Klíčové je, že v Teheránu se snažili, aby se všechny tři druhy zbraní dostaly nad Izrael ve stejnou dobu kvůli onomu zahlcení, což chce dobrou koordinaci – drony letí pomalu a nízko, střely s plochou dráhou letu letí nízko a rychle a balistické rakety rychle a vysoko.

Izrael tvrdí, že během útoku bylo sestřeleno na 99 procent íránských zbraní. Bylo by to možné bez výrazné pomoci izraelských spojenců? Víme, že zasahovaly Spojené státy, Spojené království, Francie i Jordánsko...

LN

Myslím, že Izrael by se ubránil i sám, jen „skóre“by asi nebylo tak impresivní. Jinak řečeno, být to jen na izraelské obraně, jistě by toho sítem prošlo více. V této souvislosti chci vyzdvihnout roli Jordánska, které se k obraně Izraele také připojilo. Je to arabská země, která se sice v posledních týdnech k Izraeli stavěla kvůli válce v Gaze velmi kriticky, ale teď Tel Aviv podpořila. Myslím, že pro Teherán je to velké zklamání.

Podle dosavadních informací nedoletěl nad izraelské území ani jeden dron či střela s plochou dráhou letu. Nevelké napáchané škody mají na svědomí balistické rakety. I těch ale prošel jen zlomek a v této souvislosti bych chtěl vypíchnout roli americké střely SM-3, která byla zřejmě úspěšně použita palbou z válečných lodí ve Středozemním moři proti íránským balistickým raketám.

Myslíte si, že Teherán použil to nejlepší, co má, nebo si schovává nějaké trumfy pro případné druhé kolo konfrontace?

LN

To nevíme, uvidíme v příštích dnech. Jsem si ale jistý, že Írán nechtěl Izrael jen tak postrašit a že vlastně údajně nechtěli způsobit žádné velké škody a „neeskalovat“, jak jsme včera z Teheránu slyšeli. Kdyby chtěli Tel Aviv skutečně jen postrašit, tak by – i s ohledem na náklady – nepoužili takové množství zbraní.

LN Byl by Írán schopen se ubránit případné tvrdé izraelské odvetě?

Pokud by Izrael použil veškerý arzenál, který má k dispozici (myslím s výjimkou jaderných zbraní), tak určitě ne, Írán by utrpěl velkou devastaci. Nemyslím si ale, že to židovský stát udělá ani že to udělá hned.

LN Proč?

K nějaké drobnější odvetě asi Izrael sáhne, ale na druhou stranu škody, které židovský stát utrpěl, nebyly velké. Íráncům se sice podařilo zasáhnout vojenskou základnu Nevatim v Negevské poušti, ale nevyřadili ji z provozu, nikdo nezahynul. Mířili primárně na vojenské cíle, to je jasné – symbolicky asi i proto, že právě z Nevatimu Izrael 1. dubna pálil na íránský konzulát v Sýrii. Kdyby íránské střely zasáhly nějaké izraelské město a byli by mrtví, tak bychom mluvili úplně jinak.