Manévry osy zla
Jak vnímat raketové ostřelování Izraele v kontextu války na Ukrajině? Má se Západ připravit na širší konflikt?
Takto masivní raketový útok svět ještě nezažil. Podle mluvčího izraelské armády vypustil v noci na sobotu Írán na Izrael přes 300 různých střel, od primitivních raket přes drony Šáhid-136, rakety s plochou dráhou letu až po balistické střely. A rovněž svět nezažil ani takovou odpověď. „Sestřelili jsme 99 procent cílů mířících na naše území,“prohlásil mluvčí izraelských obranných sil admirál Daniel Hagari a sám to označil za důkaz převahy a významný strategický úspěch, jehož bylo dosaženo i díky širší obranné koalici se Spojenými státy, Velkou Británií, Francií a Jordánskem.
Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) se Írán inspiroval ruskou taktikou bombardování na Ukrajině, kdy útočník v krátkém okamžiku zahltí nebe střelami, aby protivzdušná obrana nestíhala. Takto to třeba proběhlo loni 29. prosince, kdy ruská armáda vyslala přes 150 střel na Kyjev, Dnipro, Charkov, Oděsu, Záporoží a Lvov. Nejprve vypustila tři desítky dronů šáhid, následovaly střely s plochou dráhou letu z bombardérů v Kaspickém moři a na závěr balistické střely.
Při íránském útoku bylo dronů 170, raket s plochou dráhou letu 30, balistických střel už 120, tedy poměrně vysoký počet. Právě o ně zřejmě šlo, je obtížnější je sestřelit, a přitom dokážou napáchat ty největší škody. Záměrem bylo vyslat balistické rakety tak, aby dosáhly cíle v momentě, kdy k němu přiletí ostatní prostředky. „Íránci s největší pravděpodobností očekávali, že svého cíle dosáhne jen minimum dronů a raket s plochou dráhou letu. Ale doufali, že se to podaří většímu procentu střel balistických,“uvádí ISW.
Útok stojí miliardy
Pro začátek je třeba si ujasnit některé pojmy. Drony typu Šáhid jsou nejméně technicky dokonalými a také nejlevnějšími prostředky. Mají primitivní motor i navigační zařízení, letí pomalu a nízko, jsou poměrně snadno sestřelitelné moderními prostředky i stíhačkami.
Výhodou je cena – ta exportní činí kolem 200 tisíc dolarů (4,6 milionu korun), výrobní se ale může pohybovat už kolem deseti tisíc dolarů (230 tisíc korun).
Střely s plochou dráhou letu jsou poměrně rychlé, stále ale ještě podzvukové, létají rovněž nízko a mohou manévrovat. Ceny se však už pohybují v milionech dolarů. Balistické rakety létají velmi rychle, třeba i desetinásobnou rychlostí zvuku, a zpravidla po balistické křivce, kdy vyletí i mimo atmosféru. Cena tomu odpovídá, stojí v dolarech desítky milionů (v korunách i vyšší stovky).
Raketa izraelského systému Arrow, kterou lze balistické střely sestřelit, stojí tři miliony dolarů, PAC-2 do amerického systému Patriot čtyři miliony. Lze si tedy udělat obrázek, na kolik jeden takový útok balistickými raketami přijde a kolik stojí zákrok proti němu.
Slova o devětadevadesátiprocentní úspěšnosti je třeba taky brát opatrně, je ale pravda, že efektivita Izraelců při sestřelování íránských balistických raket je vysoká. Dle ISW činí kolem 90 procent, zatímco u Ukrajinců je to 46 procent. Nelze se tomu příliš divit, protože ukrajinské území je daleko větší než malinký Izrael, kterému navíc nahrála více než tisícikilometrová vzdálenost
od íránských odpalovacích ramp. Drony a střely s plochou dráhou navíc sestřelovaly i stíhačky, Ukrajina se svými starými sovětskými stroji má však v tomto ohledu omezené možnosti.
Přesto index likvidování se u pomalejších nebalistických raket pohybuje u Ukrajiny vzhledem k rozloze a podmínkám na slušných 75 procentech – výsledek mimořádného úsilí ukrajinských obránců, kteří z úsporných důvodů vyrážejí na šáhidy leckdy i s protiletadlovými kanony.
Vzdor bez síly
Od útoku na Izrael zřejmě Írán očekával daleko víc, zcela k ničemu to ale taky nebylo. „Akce zřejmě pomohla Íránu otestovat izraelský systém protivzdušné obrany a identifikovat jeho silné a slabé stránky,“píše ISW. Dá se pak očekávat, že se o zkušenosti podělí s Ruskem, které na ně naléhavě čeká. Využije je jak na Ukrajině, tak při modelování možných útoků proti sofistikovanějším sítím protivzdušné obrany, které fungují ve státech NATO. A to je to, o co Rusku, které se pravděpodobně připravuje na větší válku, než je ta na Ukrajině, jde.
Íránský útok na Izrael totiž na první pohled budí strach z vypuknutí větší války v regionu, tak přímočará ale hrozba zase úplně není. Šíitský Írán má mezi sunnitskými arabskými zeměmi na Blízkém východě vcelku špatnou reputaci a nedá se moc čekat, že by se k němu někdo přidal. Egypt, Irák, Turecko, Jordánsko, ti všichni se na něj dívají skrz prsty. Teherán má sice v Libanonu Hizballáh a v Iráku či Sýrii šíitské milice, ty ale nemají potenciál Izraeli výrazněji zkomplikovat život.
Íránu chybí proti Izraeli i Západu silný spojenec, a tak nemůže nic jiného než experimentovat se vzdálenými raketovými útoky a nechat si většinu nákladně vyrobených aparátů sestřelit (i když i to má, jak již bylo zmíněno, svoji cenu). Tamní režim vyhrožoval, že na rakety příště připevní jaderné hlavice, takovou věc si ale takřka s jistotou netroufne. Hlavic by totiž muselo být vzhledem k tomu, kolik se jich reálně nad Izrael dostane, opravdu hodně a pomsta Izraele, který má rovněž jaderné zbraně, by asi také byla strašlivá.
Válečné spojenectví
Potenciálním spojencem z rozumu ale docela klidně může být Rusko. Mezi oběma zeměmi to sice v minulosti skřípalo a Moskva dlouho nechtěla prodat Teheránu například protiletadlový systém S-300, v roce 2015 po anexi Krymu ale zábrany padly. Po ruské agresi proti Ukrajině se obě země bratří co do zbrojní výroby intenzivně a ministr obrany Sergej Šojgu či jeho lidé jsou v Teheránu pravidelnými hosty. Íránský výrobek – dron typu Šáhid-136, vyráběný v Rusku jako Geraň-2, se stal jednou z charakteristických zbraní této války.
Tady už jsme v rovině velkých spekulací, ale potenciální spojenectví obou zemí pro širší konflikt by pro obě z nich bylo jedině výhodné. Dokázaly by vyvolat širší konflikt a být v něm dostatečně silné. Kdo ví, zda přípravy na takovou událost už neprobíhají a některé události, konkrétně útok Hamásu z loňského 7. října či pokus o raketové ostřelování v noci na neděli 14. dubna, nejsou její součástí.
Efektivita Izraelců při sestřelování íránských balistických raket je vysoká. Dle ISW činí kolem 90 procent, zatímco u Ukrajinců je to 46 procent.