Pošta chce být v plusu
Ráda by se stala výdělečným rozcestníkem služeb. Oddělí Balíkovnu, chce spolupracovat s bankami i úřady
Česká pošta loni snížila svou ztrátu oproti roku 2022 o miliardu, přesto skončila v červených číslech – přesně v minusu 756 milionů korun.
Do zisku by se podle generálního ředitele Miroslava Štěpána měl státní podnik dostat nejpozději v roce 2026. Nejdříve ale musí projít rozsáhlou transformací. LN v otázkách a odpovědích shrnují její hlavní body.
1. Co je podstatou transformace?
Od České pošty by se během příštího roku měla zcela oddělit Balíkovna, která bude mít na starost distribuci balíků. „Balíkovna by se měla stát samostatnou akciovou společností, která bude nezávislá na poštovní licenci i státním rozpočtu. Poslední data z výzkumů říkají, že z pohledu hodnocení zákazníků je postavení značky Balíkovna mnohem lepší než značky Česká pošta,“popsal ředitel Balíkovny Lukáš Rampas.
Společnost má nyní zhruba třetinový podíl na trhu a denně zpracuje až 250 tisíc balíků. Zvýšit by se během letoška měl počet výdejních míst, a to o 1500 na 10 tisíc. Pobočky pošty by zároveň měly začít sloužit i pro další přepravce balíků. Státní podnik Česká pošta bude dál zajišťovat roznášení listovních a peněžních zásilek, chce také spustit prémiovou službu pro firmy, samosprávu a stát.
2. Bude se snižovat počet poboček?
Jedním z nejviditelnějších kroků bylo zavření 300 poboček po celé republice, k němuž došlo na konci loňského června. Podle mluvčího podniku Matyáše Vitíka šlo o „nutný stabilizační krok“. Vyvolalo to však velký odpor veřejnosti i starostů dotčených měst. „Vláda rušením poštovních poboček výrazně zhoršila kvalitu a dostupnost služeb v našem městě. Od občanů vím, že se zejména ve špičce při vyplácení důchodů a podpor na některých pobočkách tvoří větší fronty. To je komplikované hlavně pro starší a lidi se zdravotním postižením, kdy se některým z nich spádová pobočka navíc výrazně vzdálila,“řekl pro LN primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).
Další uzavírání se podle vyjádření vedení státního podniku momentálně nechystá. „Pobočkovou síť budeme držet na 2900 poštách, jak nám ukládá legislativa. Po loňském rušení se nezvýšily průměrné čekací lhůty,“uvedla ředitelka pobočkové sítě České pošty Martina Ivanová. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy však bude muset pošta zrušit celkově zhruba tisíc poboček, aby se mohla trvaleji vymanit ze ztrát. Lidé si podle něj budou stále častěji uvědomovat, že poštu ve státních rukách vlastně nepotřebují a podnik lze kompletně privatizovat.
3. Jaké další služby budou pošťáci nabízet?
Od července by se na 50 pobočkách České pošty měl spustit pilotní program spolupráce s úřadem práce. Zájemci si na poštách budou moci podat žádost o příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Podle ředitele Úřadu práce ČR Daniela Krištofa by pošta měla fungovat jako „chytrá podatelna“, jež umožní asistované podání. Místo elektronické identity bude žadatelům stačit občanský průkaz. Úřad práce za to bude poště platit, samotné zpracování žádostí ale budou dál provádět úředníci.
Některá města už se proti tomu ohradila. „Tento nový způsob podávání žádosti o sociální dávky kolegyně z odboru sociální péče považují pro občany za nekomfortní, neboť klientům nebude poskytováno adekvátní odborné poradenství. Pošty tak budou plnit funkci podatelny pro odevzdání vyplněného tiskopisu,“uvedla pro LN mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.
Právě v Liberci by měla začít fungovat první taková pobočka, další budou rovněž v Libereckém kraji, ale i v Ústeckém či na Vysočině. Ambicí je podle Vitíka zapojit do projektu všechny pobočky České pošty.
4. S kým ještě Česká pošta jedná o spolupráci?
V oblasti finančních služeb je cílem otevřít infrastrukturu pro klienty všech bank. Dosud ČP spolupracovala s ČSOB, s níž má smlouvu do konce roku 2027. „Vedeme s bankami intenzivní diskusi a vypadá to, že jsme vzbudili velký zájem,“uvedl ředitel divize finančních a korporátních služeb Martin Vránek. Také proběhla jednání o spolupráci se zdravotními pojišťovnami, ministerstvy dopravy, životního prostředí, spravedlnosti a vnitra a Státním fondem životního prostředí. Pošta by jim mohla poskytnout své místní kapacity nebo doplňkové služby.
Předsedkyně Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb České pošty Jindřiška Budweiserová zdůraznila, že pro nové činnosti musí být dostatečné personální kapacity a zaměstnanci musejí absolvovat patřičná školení. „Nezbytné je také odpovídající mzdové ohodnocení. Pro pošťáky to bude znamenat jen další práci pro lidi, to je podstata jejich práce, ale je moc důležité, aby dostali za svou náročnou práci konečně dobře zaplaceno a pracovali v dobrých a stabilních podmínkách,“konstatovala pro LN.
Zvýšit platy se pošta chystá od září, a to v průměru o deset procent. „Navýšení se bude týkat všech provozních a administrativních zaměstnanců v tarifních mzdách,“řekl mluvčí Vitík. Nyní je průměrná mzda na České poště 31 012 korun hrubého.
5. Jak se vyvíjela provozní ztráta státního podniku?
Hospodářský výsledek za loňský rok je podle generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána pozitivní. „Je o miliardu lepší, než byl v roce 2022 a také zhruba o miliardu lepší, než byl plánovaný v roce 2023,“řekl.
V roce 2022 byla ztráta České pošty 1,751 miliardy korun a loni měla podle plánu být 1,49 miliardy korun. Letošní ztrátu odhaduje na 130 milionů korun. Přispět k tomu má i výrazné zvýšení příjmů z prodeje zbytného majetku o 1,9 miliardy na 2,6 miliardy korun.