Smrt v sestřeleném letounu
Vnoci ze 14. na 15. března 1943 došlo k tragédii, která přinutila naši vojenskou zpravodajskou službu v Londýně předčasně ukončit druhou vlnu výsadkových operací do protektorátu. U Mnichova byly sestřeleny dva britské letouny náležející ke 161. a 138. peruti RAF. Kromě 15 členů posádky zahynulo všech sedm „cestujících“. Jednalo se o české vojáky, příslušníky dvou výsadkových skupin nesoucích krycí označení „Iridium“a „Bronse“. Jedním z nich byl nadporučík Miroslav Křičenský.
KALENDÁŘ HRDINŮ OSUDY, KTERÉ INSPIRUJÍ
Narodil se 20. dubna 1915 v početné učitelské rodině v Dašicích. Maturoval v červnu 1935. Následně nastoupil prezenční vojenskou službu u Jezdeckého (od roku 1936 Dragounského) pluku 10, dislokovaného na Podkarpatské Rusi. Tam absolvoval záložní důstojnickou školu. A začal studia na Vojenské akademii v Hranicích.
Armáda se chystala na obrannou válku, a tak bylo dvouleté studium zkráceno na jeden rok. Již 28. srpna 1937 byl tedy slavnostně vyřazen jako poručík jezdectva. Následně sloužil u Dragounského pluku 8 „Knížete Václava Svatého“,
který měl posádku v jeho rodném městě.
Tam jej také v březnu 1939 zastihla okupace. Rozhodl se se skupinou svých spolužáků z akademie k odchodu za hranice. Podařilo se jim dostat do Polska a 29. července 1939 byl spolu s ostatními prezentován u československé vojenské jednotky, která se tvořila v Malých Bronovicích u Krakova. Nezůstal zde však dlouho. V polovině srpna odjel s posledním transportem čs. vojáků do Francie.
Na konci září 1939 patřil k prvním příslušníkům československých jednotek budovaných na francouzské půdě. Počátkem roku 1940 se stal velitelem čety u Smíšeného přezvědného oddílu 1, elitní průzkumné jednotky, která však po zahájení německé ofenzivy na Západě z důvodu neukončeného výcviku nebyla vyslána na frontu. Po pádu Francie a evakuaci do Velké Británie sloužil u kulometné roty 1. čs. smíšené brigády, která byla složená z tzv. nezařazených důstojníků. V říjnu 1941 byl povýšen na nadporučíka a počátkem roku 1942 byl zařazen do speciálního výcviku, po jehož absolvování byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů v obsazené vlasti.
Na podzim 1942 se stal zástupcem velitele výsadkové skupiny „Iridium“, která měla v protektorátě plnit zpravodajské a spojovací úkoly. To bylo v dané situaci mimořádně důležité, vzhledem
Seriál vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha, vychází každý pátek
k tomu, že domácí odboj byl v důsledku atentátu na Heydricha silně oslaben a Londýn nedisponoval radiovým spojením s obsazenou vlastí. Vysláním nových výsadkových skupin v březnu 1943 měla být tato krize překonána. Německé protiletadlové dělostřelectvo však učinilo těmto nadějím konec. Z důvodu nepříznivého počasí se nepodařilo vysadit ani třetí skupinu s krycím označením „Mercury“, jejíž letoun palbě unikl a šťastně se vrátil na Britské ostrovy. Operace byla následně zrušena. Třetí vlnu výsadkových operací z Velké Británie do protektorátu se podařilo zahájit až počátkem dubna 1944. Šest ze sedmi mrtvých parašutistů včetně Miroslava Křičenského je pohřbeno na mnichovském hřbitově Perlacher Forst. Poslední, František Vrbka, byl gestapem převezen do Prahy, kde krátce na to podlehl těžkým zraněním, aniž by nabyl vědomí.