Trojský kůň ministra Rakušana?

Všichni asi ze školy známe řeckou báji o Trojském koni. Zmíněný oř byl darem, který v sobě ukrýval skupinu vojáků. Skupinka obléhajících Řeků pod vedením Odysseovým se ukryla do velkého dřevěného vraníka a zbytek odplul do úkrytu. Když Trojané vtáhli koně do města, Odysseovi muži v noci otevřeli bránu a učinili tak poslední krok k záhubě kdysi hrdého města jménem Troja.

Migrace bez legrace

V Česku nyní eskaluje diskuse o tzv. migračním paktu. Mnozí v tom, co vyjednal a podepsal ministr Vít Rakušan, vidí právě zmíněného trojského koníka. Migranti možná jednou úplně rozvrátí naši civilizaci.

Prostě až Evropská unie (resp. její skalní jádro okolo Německa a Francie) bude potřebovat, tak nám sem za hranice vpustí statisíce migrantů především z Afriky a Asie. Koneckonců již nyní mají „staré západoevropské a jihoevropské“státy s migranty nemalý problém a až jej přestanou nadobro zvládat…

Ale pěkně popořadě. Evropský parlament nedávno přijal kontroverzní migrační pakt, který ukládá členským zemím Evropské unie rozhodnutí buď přijmout uprchlíky, nebo finančně přispět do společného fondu. Toto rozhodnutí vyvolalo různorodé reakce po celé Unii.

Ministr vnitra České republiky, pan Vít Rakušan (STAN), ve svých opakovaných vyjádřeních tvrdil, že Česko nebude na začátku muset finančně přispívat ani přijímat uprchlíky s argumentem, že země již hostí uprchlíky z Ukrajiny. Tento ministerský postoj však není podložen skutečností, jak ukázala nedávná analýza.

Do Rakušana začala věcně (někdy i méně věcně) tepat jak dnešní opozice (hnutí ANO a SPD), ale – což je alarmující – i nemalá část vládní koalice, zejména ODS, a také třeba jindy krotcí lidovci a jejich viditelný europoslanec Tomáš Zdechovský.

Podle migračního paktu je skutečně možné, aby země, které již přijímají uprchlíky z jiných konfliktních oblastí, jako je například Ukrajina, mohly uplatnit určité výjimky. Nicméně, tyto výjimky nejsou automatické a vyžadují si mj. schválení od Evropské komise.

Česká výjimka? A můžeme ji vidět?

O výjimku si můžeme sice požádat, ale Evropská komise nám ji nemusí vůbec dát. Navíc ještě letos se utvoří nová Evropská komise. Takže jak bude tento orgán rozhodovat například v roce 2028 nebo 2032, neví nikdo. A ministr Rakušan, ten již vůbec.

Žádná silná výjimka pro Českou republiku není automaticky platná. V tom se zastánci a fanoušci ministra Víta Rakušana hluboce mýlí či dokonce nemluví pravdu.

Po analytickém „přelouskání“zmíněného paktu člověk dojde k závěru, že Česká republika bude muset po ratifikaci dodržovat podmínky migračního paktu a buď přijmout určitý počet uprchlíků, nebo finančně přispět do společného fondu. Přestože Česká republika má v porovnání s jinými zeměmi prozatím relativně nižší počet žadatelů o azyl, migrační pakt vzbuzuje právem obavy. Je to de facto časovaná bomba, o které nevíme, kdy vybuchne.

Zopakujme pro povrchnější čtenáře: žádná silná „česká výjimka“neexistuje. Ministr Rakušan žádné extravuřty pro Českou republiku nevyjednal. Opravdu jej není dnes za co chválit.

Je tam obsažen mechanismus asi dvaceti pěti faktorů a subfaktorů, jež musí země splnit, aby měla z migračního paktu výjimku. Fakt, že u nás dočasně legálně pobývají občané Ukrajiny, je pouze jedním z těchto parametrů.

Je tedy jasné, že ačkoli ministr Rakušan v médiích zastává rázné stanovisko, že Česko není a nebude povinno přispívat ani přijímat uprchlíky z důvodu aktuální situace s Ukrajinou, skutečnost je mnohem složitější a mám důvodné podezření, že Rakušan, možná i v souvislosti s blížícími se volbami, maluje věci do jisté míry na růžovo.