Americké univerzity jsou ve varu
Prestižní vysoké školy v USA zachvátil chaos v souvislosti s protiizraelskými demonstracemi studentů. Ti vedle požadavků na podporu Palestiny chtějí, aby vzdělávací instituce přerušily kontakty s firmami napojenými na Izrael.
Kolumbijská, Yaleova či Harvardova univerzita. Dosud tyto americké vysoké školy spojoval zejména fakt, že se úrovní vzdělání řadí mezi nejprestižnější na světě. Teď mají společné i něco dalšího: jmenované vzdělávací instituce se staly – spolu s řadou dalších – dějištěm protestů kritizujících izraelskou válku v Pásmu Gazy.
Demonstrace na půdě univerzitních kampusů probíhají s různou intenzitou prakticky od začátku posledního kola násilností na Blízkém východě, které zahájil útok
Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 a které dosud pokračují ve formě izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy. Jejich společným jmenovatelem je kritika izraelského postupu v Gaze, který je podle studentů bezohledný k lidským životům, a podpora svobodné Palestiny.
V posledních dnech nicméně protesty eskalují do podoby střetů mezi policií a studenty, zatýkání či rušení výuky. Hlavním požadavkem protestujících nyní je, aby jejich almy mater přestaly investovat do firem, které se podílejí na ofenzivě v Gaze (ta si podle údajů tamějších úřadů vyžádala již více než 34 tisíc mrtvých, převážně civilistů), respektive aby zcela přerušily kontakty s izraelskými společnostmi a se zbrojařskými firmami.
Žádají rovněž, aby školy amnestovaly studenty postižené za propalestinské demonstrace.
Protesty řeší sněmovna i prezident
Situace se vyostřila minulý týden poté, co šéfka newyorské Kolumbijské univerzity Nemat Shafiková povolala do areálu policisty, aby vyklidili stanové městečko, které protestující zřídili na hlavním trávníku kampusu. Zatčena byla při tom více než stovka studentů. Podobné scény se v pondělí opakovaly na Yaleově univerzitě ve městě New Haven (Connecticut), opět s desítkami zatčených.
Ve stejný den Kolumbijská univerzita v obavě z rozšíření protestů raději zrušila prezenční výuku. „Budeme pokračovat v dialogu se studenty, abychom našli řešení, jak dokončit akademický rok v klidu a míru,“uvedla podle listu The New York Times Shafiková v prohlášení.
Bezpečí vs. svoboda projevu
Studentské protesty již zaměstnávají nejvyšší patra americké politiky. Shafiková byla na „grilování“ve Sněmovně reprezentantů a několik zákonodárců nyní požaduje její rezignaci. Podle republikánské poslankyně Elise Stefanikové prezidentka Kolumbijské univerzity „nesplnila jeden z hlavních cílů, tedy zajistit studentům bezpečné prostředí“.
Z druhé strany se ovšem na Shafikovou snáší kritika za povolání policie na půdu kampusu. Údajně tím prý rezignovala na jednu ze základních akademických svobod, totiž vyjádření politického názoru.
V pondělí se k dění na univerzitách poprvé vyslovil prezident Joe Biden. Šéf Bílého domu odsoudil „alarmující nárůst antisemitismu na školách, v komunitách a na internetu“. Také však kritizoval „ty, kteří evidentně nevědí, co se s Palestinci v Gaze děje“.
Studentské organizace obvinění z antisemitismu opakovaně odmítají. Uvádějí, že pokud se taková hesla či názory na jejich akcích objeví, jsou za ně zodpovědní jedinci, kteří se studentským hnutím nemají nic společného.
Mnohé americké univerzity se vedle aktuálního hašení protestů už začaly zabývat tím, jak zajistit klidný průběh promocí, které se blíží – na Kolumbijské univerzitě mají začít 15. května. Podle listu The Wall Street Journal některé vysoké školy například již předem na těchto ceremoniích zakázaly jakékoli vlajky a politický aktivismus. Proti tomu studentské organizace hrozí bojkotem promocí v případě, že univerzity do té doby nesplní jejich požadavky.