Vysoké daně Česko nebrzdí. Zatím

PRAHA Celkem 57 procent z toho, co firma zaplatí za práci svých lidí, skončí na účtech ministerstva financí, vyplývá ze studie švýcarské finanční společnosti UBS. V žebříčku 57 zemí a jejich metropolí se Česko umístilo na poměrně vysoké, dvanácté příčce.

Studie finanční firmy UBS měřila v 57 zemích, kolik z každé stokoruny, kterou pracovník vydělá, odchází do státní pokladny na dani z příjmů a na sociálním a zdravotním pojištění. První příčku ovládla Francie, následovala Belgie, Nizozemsko, Ukrajina a další.

Řada států má vysokou daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění, výměnou za to ale občané dostávají spoustu služeb zdarma: bezplatné vzdělání, péči o děti, zdravotní péči. To je případ Švédska nebo České republiky, která má v porovnání s ostatními zeměmi Evropy zdravotní péči na vysoké úrovni a propracovaný systém s mnoha sociálními dávkami.

Tam, kde jsou odvody nízké, bývá naopak kvalita a rozsah státní zdravotní péče horší. „Bez připlácení za soukromé pojištění je veřejný servis velmi slabý, což platí například v Británii,“říká odborník na daně z příjmu fyzických osob Tomáš Hunal z poradenské společnosti PwC.

Ve Švýcarsku nebo v Hongkongu si lidé musí platit zdravotní pojištění úplně sami, neboť stát financování zdravotního systému nezajišťuje.

Nejvyšší celkové odvody – tedy daně plus pojistné – přesahují ve Francii či Belgii 70 procent. „Daně se v západních zemích navíc zvyšují spolu s příjmem kvůli progresivnímu zdanění,“upozorňuje Hunal.

Ve Francii se platby do sociálního systému liší podle profese a firemního odvětví. „Systém je hodně sociálně orientovaný a francouzské penze jsou zajímavější než české,“podotýká Hunal.

Pojistné si mezi sebe dělí zaměstnanec a zaměstnavatel. Většinou to je nastavené tak, že zaměstnavatel kromě hrubé mzdy platí i významnou částku nad to, která jde rovnou státu. A zatímco pracovník vidí jen hrubou mzdu na výplatní pásce, ve skutečnosti přijde firmu i o desítky procent dráž.

„Česko z tohoto pohledu patří k nejdražším zemím Evropy,“říká Hunal. To může odrazovat lidi od práce a firmy od poctivého zaměstnávání. „Někteří lidé s nízkou kvalifikací raději zůstanou na sociálních dávkách, než aby brali nízkou mzdu zatíženou povinnými odvody,“varuje daňová poradkyně Markéta Kozáková z firmy KPMG.

Vysoké odvody vedou i k tomu, že se zaměstnavatelé snaží stát obejít a zaměstnávají lidi načerno, na takzvaný švarcsystém (falešní živnostníci vyjdou firmu levněji, protože platí menší odvody z příjmů než zaměstnanci).

Důsledky to má však i pro ty, kteří pracují a řádně daně a pojistné odvádějí. Zaměstnavatelé neradi mzdy zvyšují. „Dobře si to rozmyslí, protože stovka na hrubé mzdě je stojí 134 korun,“říká Kozáková.

Snížení těchto odvodů by mohlo přispět k větší ochotě zaměstnavatelů vytvářet nová pracovní místa, přidávat lidem na mzdách a využívat méně například švarcsystém nebo práci načerno. Na druhé straně by to mohl být problém pro státní rozpočet.

„Muselo by se sáhnout na úroveň zdravotní péče a výši dávek, nebo by byla větší spoluúčast,“říká Hunal.

Na to, kolik za své lidi budou muset platit, koukají při výběru svého působiště i zahraniční investoři. „Kromě toho je pro přímé zahraniční investice také důležitá jednoduchost administrativy pro podnikání, geografické umístění země nebo vzdělanost pracovní síly,“vypočítává Hunal.

„Například ve Skandinávii mají dlouhodobě vysokou míru zdanění a odvodů, nicméně na druhou stranu veřejný sektor v těchto zemích funguje rychle, pružně ve snaze o co nejmenší administrativní zatížení podnikatelů a firem,“dává příklad Kozáková.

Ve finále je ale jedno, kolik platí firma a kolik zaměstnanec, nakonec vše skončí v kapse státu. „(Tyto) náklady práce jsou sice v ČR v rámci EU na vysoké úrovni, avšak jak studie ukázala, celková cena práce je nízká,“uklidňují vládní analytici. Jinými slovy, protože v Česku máme nižší mzdy než ve většině zemí EU, jsme i přes velké nároky státu zatím konkurenceschopní.

Český stát spolkne více než polovinu z toho, co zdejší firmy platí za práci svých lidí. Míra zdanění v tuzemsku je tak podle studie švýcarské společnosti UBS jedna z největších na světě.