Arabové chtějí koupit od Izraele superzbraň
PRAHA, TEL AVIV Na rozlehlé pláni u Tel Avivu znenadání – jako by ze země – prudce vystřelí raketa a s dlouhým ohnivým chvostem za sebou stoupá k nebi. Na obloze se krátce zastaví. Pár vteřin se nic neděje, ale pak raketa udělá kličku a střetne se s jinou. To právě izraelský protiraketový obranný systém Železná kopule (v originále Železná kipa neboli jarmulka) sestřelil raketu vypálenou z Gazy na Izrael. Tiše, rychle a účinně.
Supermoderní izraelský systém, který loni dokázal sestřelit na 1 200 raket letících z Gazy, ohromil svět. Včetně Arabů – ty dokonce natolik, že se podle stanice Sky News rozhodli k bezprecedentnímu kroku: chtějí ho od Izraele koupit i pro sebe.
Zájem mají Saúdská Arábie, Emiráty, Bahrajn, Omán a Katar. Paradoxně v tomto seznamu jsou i ti, kterým je existence Izraele trnem v oku. Třeba Katar je známý svou podporou teroristického hnutí Hamas, které z Gazy raketami útočí na Izrael.
Situace se ale mění. Víc než existence Izraele totiž dnes některé muslimské státy trápí fakt, že Írán rozšiřuje svůj zbrojní arzenál a paktuje se s Moskvou. Nejnověji se mluví o tom, že Teherán nejspíš porušil rezoluci Rady bezpečnosti OSN, když tuto neděli vyzkoušel novou balistickou raketu Emad. Ta má dolet přibližně 2 000 kilometrů a s přesností na 500 metrů je údajně schopná dopravit bojovou hlavici o váze 750 kilogramů. Už v srpnu přitom Írán představil raketu země-země, která je schopna s vysokou přesností zasáhnout cíl na vzdálenost 500 kilometrů.
Podle izraelského listu Jediot Achronot by země Perského zálivu mohly za Železnou kopuli zaplatit až stovky miliard dolarů. A nejen to, zajímají se i o „Davidův prak“, ještě dokonalejší protiraketový systém, který Izrael zatím vyvíjí. Má zemi chránit i před balistickými ra- ketami a střelami s plochou dráhou letu. Atraktivní je pro ně i antiraketa Arrow II, která je schopna sestřelit raketu daleko od zaměřeného cíle a ochránit tak hustě obydlené či průmyslové oblasti. Bahrajnský ministr zahraničí Chálid Ahmed Chalífa nedávno uvedl: „Izrael má malou Železnou kopuli, my v Zálivu budeme mít mnohem větší.“
Deník Jediot Achronot připomenul, že to není poprvé, co se arab- ské státy pokoušejí izraelské obranné systémy získat, pochopitelně přes prostředníka – USA. Zkusily to už v roce 2011, tehdy však žádný obchod Izrael neuzavřel. I kvůli obavám, že by se Železná kopule dostala do rukou těch, kdo proti němu aktivně bojují. Vztahy Izraele třeba s Bahrajnem nebo Saúdskou Arábií sice nejsou tak špatné, ale v případě Kataru je to jinak.
Izraelská média ani politici zatím zájem o obranné systémy nekomentují. Samotní Izraelci jsou v reakci na zájem o Železnou kopuli rozpačití. Zaznívají názory, že by prodej arabským státům mohl pomoci k uzavření studeného míru s těmito zeměmi a spojenectví proti Íránu. Také by to podle nich přineslo peníze na další vývoj obranných systémů. Jiní zase soudí, že státům Perského zálivu se nedá věřit a že pak systém může skončit v rukou třeba teroristického Hizballáhu. Jak ale poznamenal Jediot Achronot, dnes mají státy Zálivu větší naděje než před čtyřmi lety, neboť strach z íránské agrese je s Izraelem spojuje.
Státy Perského zálivu se natolik obávají vyzbrojování Íránu, že chtějí od země, kterou by kdysi nejraději vymazaly z mapy, koupit slavný obranný systém Železná kopule.