Ne zvládnout, ale zastavit
Uprchlická krize je pro současnou generaci opravdu něco nového, z čeho má, dle mého názoru, oprávněný strach. Nejsem zastáncem uprchlíků, stejně jako většina občanů České republiky. A důvody jsou prosté. Kde ti, kdo jsou na tom údajně tak špatně, vzali peníze na cestu do Evropy? Proč se zde chovají, jako by jim patřil celý svět, a nerespektují naše společenské zvyklosti? Kde jsou rodiny od spousty osamělých mladých mužů? Nad tímto tématem se vznáší až příliš mnoho otazníků, na které by pro budoucí pozitivní vývoj věcí bylo nutno odpovědět.
Strach bohužel u lidí nevyvolává jenom neznámé, ale také fakta. Není to tak dlouho, co celým světem hýbaly zprávy o praktikách Islámského státu. A pár měsíců po těchto událostech se vyznavači této víry začnou po tisících šířit po Evropě. Nevidím důvod, proč by tito lidé měli v nás, Evropanech, vyvolá- vat důvěru. Toto tvrzení mi nedává právo měřit všechny stejným metrem. Jsem si jistá, že mezi muslimy jsou slušní lidé a že mezi uprchlíky je spousta ubohých, například politických imigrantů. Ale podle mého názoru je takových lidí momentálně v Evropě minimum.
Tato záležitost rozděluje Evropu na dva tábory. Tedy lépe řečeno na tři. Tím prvním jsou lidé, kteří se nebojí vyslovit svůj nesouhlasný názor. Nechtějí ohrozit nejenom sebe, ale nechtějí ohrozit ani svoje děti a budoucí generace. Jsou to lidé, kteří nechtějí nic měnit – nechtějí nic měnit k horšímu. A tvrzení, že nemají soucit či zdravý rozum, jsou tvrzení nepodložená a naprosto nesmyslná. Vidí všechna rizika a nechtějí je podstupovat.
Přece jen, opatrnost je matkou moudrosti. Druhý tábor lidí má naprosto odlišný názor. Chce ukázat tu krásnou stránku lidskosti – soucitnou, chápavou a především ochotnou pomoci. Nebo v tom vidí jisté výhody do budoucna. Ať tak nebo tak, tato skupina se nám ještě dělí na dvě části. Jedna to myslí skutečně vážně. Ale ta druhá si chce jenom vylepšit jméno šlechetnými slovy. Avšak činy chybějí. Chybí opravdovost.
Tento problém nemá řešení zde. Musí se řešit přímo u zdroje. Neměli bychom vymýšlet, jak zvládnout další uprchlíky, ale jak zamezit tomu, aby sem další přicházeli. Není ovšem v mých silách, abych to vyřešila. Avšak otázkou zůstává, jestli to ještě stále v něčích silách je.
Nedůvěra. Jedno slovo, kterým lze vyjádřit milion pocitů. Nedůvěra byla odedávna spojována s něčím neznámým. A ani dnes tomu není jinak.