Český průlom v Rockyho městě
Gólman Michal Neuvirth měl být ve Philadelphii náhradníkem, ale osud mu nabídl vzácnou šanci
Zúcty k soukromí Steva Masona zůstal důvod jeho nepřítomnosti utajený. Kvůli naléhavé rodinné záležitosti o víkendu opustil tým Philadelphia Flyers a přenechal pozici prvního brankáře českému parťákovi Michalu Neuvirthovi.
A ten se jí, panečku, ujal se vší vervou. 27letý chlapík z Ústí nad Labem dvakrát po sobě přežil zápas NHL bez obdrženého gólu. Nepustil ani jednu z 61 ran, které na něj vypálili Jágr a jeho floridští Panthers i obhájci Stanley Cupu z Chicaga.
Z náhradníka, jenž v zámoří dlouho vyhlíží vzácné příležitosti k vyniknutí, je rázem senzace úvodu nové sezony. Jistě, Philadelphii zbývá do závěru ligy ještě 78 z 82 utkání. Neuvirthův příběh však upoutal fanoušky, odborníky i statistiky.
Ukázalo se třeba, že jen pět dalších gólmanů v takřka staleté historii NHL dokázalo to, co se podařilo jemu. Tedy uhájit nulu v prvních dvou startech za nové mužstvo.
Těžko si mohl představit lepší vstup do angažmá ve městě, které proslavil film Rocky nebo muzikant Bruce Springsteen a jehož název pocházející z řečtiny znamená bratrská láska.
Zároveň ho však zaoceánské zkušenosti naučily, aby nepropadal euforii. Ví, že dva – jakkoliv skvělé – večery mu věčnou slávu nezaručí.
„Beru den po dni,“řekl v obklíčení novinářů. „Musím dál makat a využívat každou šanci. Když to zvládnu, trenér mě bude víc stavět. Čím častěji se dostanu do brány, tím víc mi poroste sebevědomí.“
Trpělivost nuly přináší
Od časů Rona Hextalla v 80. a 90. letech hledají Flyers spasitele s maskou. Občas některý zazářil, ale brzy spadl do průměru.
Hextall nyní coby generální manažer vsadil na Masona a Neuvirtha, prázdninovou posilu z newyorských Islanders.
Ve středu si nejspíš blahořečil, když sledoval, kterak Neuvirth betonem vyrazil ránu osamoceně najíždějícího Hossy. A jak lapil dorážku chicagského kapitána Toewse.
Chvála se valila odevšad. První zmíněný zákrok prohlásil kouč Hakstol za zlomový. Diváci vyvolávali jeho jméno. Útočník Bellemare jej označil za neprůstřelnou zeď.
Neuvirth udělal radost tátovi, svému nejvěrnějšímu fanouškovi. Ten doma v noci vstává na každé střetnutí, v němž se jeho syn má objevit.
Zaujal třeba i Petra Jaroše, reprezentačního trenéra brankářů. Kdyby měl teď doporučit někoho na soupisku pro Světový pohár 2016, nevynechal by Petra Mrázka z Detroitu a právě Neuvirtha.
„Turnaj se koná na zámořských hřištích, a tak bych se přikláněl ke klukům z NHL. Vybral bych ty dva. Jsou perspektivní, přitom ne úplně nejmladší. Mají velkou motivaci a před sebou dlouhou kariéru.“
Neuvirth v Severní Americe načal desátou sezonu. Vystřídal za tu dobu deset klubů v juniorce, na farmách či v extralize při výluce v NHL. Stále doufá, že se v elitní soutěži napevno chytí jako jednička, ve výsadní pozici se štědrým platem. Po působení ve Washingtonu, Buffalu a New Yorku vyhodnotil s agentem Patrikem Štefanem jako nejslibnější nabídku z Philadelphie.
Čeká. Trochu jako boxer z filmové série se Silvestrem Stallonem v hlavní úloze snáší rány, po nichž se mu na těle vybarvují modřiny. Sbírá se po zraněních. Dře. Věří.
Ač by mohl, neprchá do ruské KHL, kde by nebojoval s takovou konkurencí. I díky své vytrvalosti si v říjnu 2015 užívá chvilky sportovního blaha. Nicméně nerad by zůstal u dvou nul, jakkoliv jsou báječné.
Jako ve snu. Jak dlouho?
V letní přípravě na sebe nechal pálit z pukometu, pekelný stroj mu pomáhal pilovat postřeh. Shodil pár kilo. Teď si ve Philadelphii hoví v krajanské skupince s Jakubem Voráčkem a Radkem Gudasem.
„Vůbec jsme tu fajn parta, jsem vážně hodně spokojený,“citovala jej stránka iDNES.cz.
Ve videorozhovoru tvrdí, že výborně vychází se sokem/kolegou Masonem: „Je to super kluk, dobrý gólman. Tak dvacet minut před každým tréninkem chodíme spolu na led ještě s gólmanským koučem.“
Flyers s Neuvirthem v sestavě dvakrát zvítězili po úvodních dvou porážkách v Tampě a na Floridě, kde Čech naskočil za stavu 0:4.
Mason se ve středu vrátil do Philadelphie, jež teď má zápasové volno až do úterý. Neuvirth za něj zasko- čil ochotně, ačkoli... „Je to má práce. Musím být vždycky připravený. Rád jdu do branky, ale určitě je moc smutné, že můj spoluhráč prochází tak těžkým obdobím. Jistě je to pro něj složité. Mrzí mě to.“
Co naplat? Vášně stranou. Sportovec nesmí pohrdnout nahrávkou od osudu. Ani za nepříjemných okolností. Nedávno Neuvirth pravil: „Chci pravidelně chytat. Dostávám se do ideálního brankářského věku, pozice jedničky mě láká.“
Ocitl se v ní záhy. Cítil se jako ve snu. Jak dlouho ta nádhera potrvá?