Policie nám fandí, radují se odpůrci islámu a uprchlíků

Protiislámská hnutí si dobře uvědomují, jak moc jim mohou uškodit extremisté a různé skupiny pravicových skinheadů. Ti na jejich demonstrace chodí čím dál častěji z jednoduchého důvodu.

„Jsou pro ně mnohem bezpečnější než třeba akce proti nepřizpůsobivým, které jsou pod drobnohledem policie a kde je mnohem větší riziko konfrontace s protistranou. Za pokřik ‚Čechy Čechům‘ policie nikoho nezadrží, na rozdíl od rasistických hesel. Strach, neznalost a odpor spojuje v minulosti nespojitelné a přivádí na demonstrace i skupinu zradikalizovaných, apolitických skinheads, kteří se dříve do podobných demonstrací zatáhnout nenechávali,“říká muž, který se patnáct let pohybuje mezi skinheady a mluvil s MF DNES pod podmínkou absolutní anonymity.

Snaha o sjednocení

Jeho slova potvrzuje i zpráva o vývoji extremismu v Česku za druhé čtvrtletí letošního roku. „Shromáždění mělo zjevně prezentovat schopnost sjednocení jednotlivých frakcí k protestu proti přistěhovalectví,“píše se ve zprávě ministerstva vnitra, kterou má MF DNES k dispozici, v pasáži věnované jedné z demonstrací v Brně a pravicové extremistické scéně.

Odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně uvedl, že příklon policistů k odmítání uprchlíků není příliš překvapivý a dal se očekávat. Stejně jako sbližování pravicových radikálů skrze demonstrace.

„Policie je odrazem společnosti. Přistěhovalectví bude i do budoucna jedním z hlavních témat a pravicová scéna byla dosud roztříštěná. Pokud se dokáže jedna ze stran vymanit nebo dojde ke sjednocení, nelze vyloučit úspěch ve volbách,“řekl včera Mareš.

Lídr Bloku proti islámu Martin Konvička varovná slova o pravicových extremistech vysvětluje po svém. Připouští sice, že část radikálů, která se na jím svolávaných akcích objevuje, skutečně tvoří „jednodušší rváči a mlátičky“, ale ti ostatní jsou lidé s legitimními obavami. Pojmenování pravicoví radikálové odmítá.

Za pokřik „Čechy Čechům“policie nikoho stíhat nezačne.

Konvičkova obhajoba

„Do té skupiny takzvaných pravicových extremistů patří naprosto sympatičtí kluci a holky, kteří mají jen smůlu, že se nedostali kdysi dávno na vysokou a střední školu. Tak dneska nejsou právníci, ale dělníci a potkali se s násilně hospodským prostředím. Jejich názory přitom nejsou jiné než postoje poloviny členů vlády. Proto odmítám dívání se na některé lidi jako na extremisty, protože jejich obavy legitimní jsou,“uvedl Konvička.

Zajímavostí je, že právě Konvička už v červnu v Poslanecké sněmovně ve své řeči zmínil, že cítí podporu policistů a armády. „Naše iniciativa dostává opravdu mnoho vyjádření podpory od policistů a vojáků. Mějte to na paměti,“řekl tehdy poslancům.

O pravicových radikálech a proměně scény se zmiňuje také výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za loňský rok. Konstatuje, že protiromská rétorika už nepřinesla extremistickým uskupením takovou mediální pozornost jako v roce 2013, kdy se odehrála řada protiromských demonstrací. Krajní pravice proto hledala nová témata. Antiromské protesty nyní vytlačily protesty proti islámu.

„Začala tak ve větší míře reflektovat antiislámská témata. Uvědomovala si islamofobní nálady části české veřejnosti a snažila se skrze ně najít cestu k potenciálním podporovatelům,“píše se ve zmíněné zprávě.

Pokud se radikálové dokážou sjednotit, nelze vyloučit úspěch ve volbách. Extremisté se přes islamofobní nálady části české veřejnosti snaží najít cestu k potenciálním podporovatelům.