„Britský tlak na reformy spasí i EU“
Bude Británie v roce 2020 v EU?
O tom rozhodnou britští voliči v roce 2016 nebo 2017. David Cameron tvrdě pracuje na dohodě, která by byla nejen dobrá pro Británii i EU, ale která také – doufejme – nastartuje reformní agendu v Unii. Aby bylo jasno, není to jen o britské pozici v Evropské unii, ale také o tom, že EU se musí reformovat a změnit. Takže pokud budou naše snahy úspěšné a podaří se nám prosadit námi navrhované reformy, nebude to dobré jen pro Británii, ale i pro Evropskou unii jako takovou.
V průzkumu, který byl uskutečněn před několika dny, se většina Britů vyslovuje proti setrvání. S britským členstvím v EU to tedy moc dobře nevypadá?
Ano, máte pravdu. Poslední prů- zkum opravdu takto dopadl. Dvaapadesát procent respondentů volilo vystoupení. Ukazuje to určitý posun a myslím, že se v tomto průzkumu projevily nálady po atentátech v Paříži a také debaty o migraci.
Když se podíváte na dlouhodobé průzkumy, tak přibližně třetina Britů je rozhodnuta hlasovat pro vystoupení, další třetina chce v EU zůstat a třetina není rozhodnuta. A u těch, kteří si jisti ještě nejsou, bude rozhodovat třeba to, jak si Unie poradí s migrační krizí. Pokud si poradit nedokáže, odrazí se to i v referendu.
A vy konzervativci chcete, aby Británie v EU zůstala? To totiž většinou ti, kteří podobná referenda vyhlašují, nechtějí...
Vedení strany určitě ano. A v rámci mé strany je to podobné jako v celé zemi. Někteří chtějí zůstat, jiní odejít, další zatím nevědí a čekají, jak dopadnou vyjednávání s EU.
A jak velká část vaší strany je proti Unii?
Já bych neřekl, že by byli proti Evropské unii.
Dobře, tak proti současné podobě EU?
Proti tomu, aby se Unie změnila v nějakou obdobu USA, ve Spojené státy evropské, je mnoho členů naší strany. Ale pokud Unie bude více společenstvím národních států, pokud se reformuje, bude většina konzervativců pro setrvání. Bude to složitý ústavní problém, pokud se většina Britů vysloví pro odchod a většina Skotů pro setrvání v Unii. A stane se to určitě součástí debaty před referendem.
Pojďme teď k migrační krizi. Nese za ni odpovědnost německá kancléřka Angela Merkelová?
Určitou část odpovědnosti nese, protože vliv má i to, jaké signály sevysílají. Angela Merkelová vyslala signál – Evropa se pro vás otevřela. Když vidíte fotografie topících se uprchlíků, tak vaše srdce říká, musíme jim všem pomoci. Ale vaše hlava by zároveň měla odpovědět, že všem pomoci nemůžete. I evropský prezident Donald Tusk uvedl, že lidé v táborech čekali na signál, aby se dali do pohybu. A Angela Merke- lová ho bez konzultace s jinými státy vyslala.
Britský europoslanec Syed Kamall je předsedou strany Evropských konzervativců a reformistů, která je v europarlamentu třetí nejsilnější. „Teroristé chtějí rozdělit muslimy a nemuslimy,“říká.
Je pro Británii v migrační krizi výhoda, že není v Schengenu?
Ano, to je, ale neznamená to, že v této krizi nepomáháme. Británie je největším poskytovatelem pomoci pro uprchlické tábory, dali jsme miliardu liber. Také přijímáme uprchlíky, ale bereme je přímo z uprchlických táborů.
Existuje souvislost mezi migrační krizí a atentáty v Paříži?
Jsou tu vážná podezření, že nejméně jeden z teroristů přišel v rámci migrační vlny. Většina teroristů se však narodila v Evropě.
Vy sám jste muslim. Čeho chce Islámský stát neboli Daeš teroristickými útoky dosáhnout?
Přestože mezi oběťmi atentátů Daeše je nejvíce muslimů a na to se nesmí zapomínat, chce Islámský stát především vrazit klín mezi muslimy a nemuslimy na Západě.
Chce, aby docházelo k odvetě, chce, aby zaznívaly věci, jaké hlásají Le Penová nebo český prezident Zeman ve svých proslovech proti muslimům. To jim hraje do karet. Slouží jim to k tomu, aby mohli říkat muslimům – podívejte, Západ vás nechce, přidejte se k nám.
Je zcela jasné, že v této situaci musíme zůstat jednotní. Muslimové a nemuslimové, lidé všech barev pleti, ras a národností. A společně nedovolit teroristům zvítězit.