Na seznamu cti. Aneb síla poezie

Ocitl jsem se na seznamu. Ten seznam se jmenuje „Xenofilové“a najdete ho na webu white-media.info, což jsou stránky plné nejistoty a nesnášenlivosti. O mně se tam mimo jiné tvrdí: „Napsal báseň za uprchlíky, angažuje se v pro-uprchlických projektech.“Je mi ctí být na takovém seznamu.

Je tam i můj kolega Karel Škrabal z České televize. Na „vině“je také poezie. Na výše zmíněném webu o něm říkají: „Napsal nenávistnou protičeskou ‚báseň‘ do soutěže poezie za uprchlíky.“

Autoři stránek překvapili. Vždyť už to skoro vypadalo, že poezie nikoho v této zemi nezajímá, natož aby její autory mapoval někdo jiný než zmatení vědci z ústavů pro literaturu, ústavů pro jazyk český či ústavů psychiatrických.

Ale vůbec nejde o poezii, ten seznam se týká desítek dalších osob a osobností. Například z mé rodné jižní Moravy tam najdete zpěvačku Nikolu Muchu („dementní feministická punkerka“), primátora Brna Petra Vokřála („přijímání migrantů označil za morální povinnost“), šéfku Strany zelených Janu Drápalovou („jako všichni z té zelené stoky se zastává imigrantů“) a ostatní: „havloidy“či „zlehčovatele hrozby imigrace“, jejich charakteristiky není slušné někdy ani opakovat, ostatně celé stránky dýchají záští, a možná dokonce i podněcováním k nenávisti.

Ne náhodou jejich autoři pro jistotu odkazují, že respektují zákony státu Kalifornie, zřejmě aby se vyhnuli zájmu české

Z minulosti víme, že někdy největšími nepřáteli nebyli ti, kteří žili za hranicemi naší země.