Fotbalové hvězdičky. I ročník 1996 už stojí přes 10 milionů
Pokud jste včera dopoledne měli cestu kolem Písku, možná jste si všimli, jak na hřišti vedle obchvatu srdnatě bojují kluci v pestrobarevných kopačkách. Vlastně bychom neměli říkat kluci, nýbrž fotbalové naděje. Na soustředění do Písku kvůli nim spěchali skauti, aby je viděli v dresu nejmladší české reprezentace.
Ti nejlepší ( nebo nejšťastnější?) hoši by se mohli za tři čtyři roky objevit v lize, narodili se v roce 2001.
„Pár jich bylo šikovných. Jsem zvědavý, kam až dojdou,“říkal trenér Jakub Dovalil, respektovaný expert na mládežnický fotbal.
Taky on se včera postavil k zábradlí a sledoval čtrnáctileté.
Než současní dorostenci projdou nejtěžším obdobím kariéry, ve kterém budou odolávat lákavým svodům dospívání, podívejme se na elitní naděje současnosti. Liga, která je právě v polovině, na podzim objevila pár hodně zajímavých hráčů. MF DNES plus experti ze Sparty a ze Slavie vybrali to nejlepší ze tří desítek jmen.
Kritériem nebyly odehrané minuty, fotbalové zaměření ani národnost. Jedinou podmínkou byl ročník narození 1995 nebo později.
Proč není teenagerů víc?
„Na můj vkus by mohlo být v lize ještě víc teenagerů. Mám pocit, že trenérům občas chybí odvaha, aby zelenáče hodili do vody. Přitom já jsem si jistý, že by se kluci rychle naučili plavat. Jsou dynamičtí, nebojí se, otrkají se,“tvrdí kouč David Holoubek, jehož sparťanská devatenáctka nemá v Česku konkurenci. Za 18 kol dorostenecké ligy ztratila jen tři body, a pokud bude excelovat dál, brzy by mohla pár elitních mladíků poslat mezi dospělé. Aspoň do přípravy určitě.
Tak přece začínali všichni, o kterých teď bude řeč.
Urostlý útočník Patrik Schick (1996) neměl v dorostu konkurenci. Kdyby nepatřil Spartě, která si talenty obvykle piplá, možná by už kopal v cizině. Jenže zároveň platí, že kvůli obrovské konkurenci se ve Spartě málokdo prosadí na první pokus. I levonohý poklad Schick to vzal oklikou přes Bohemians, kde na podzim vstřelil 4 góly a jeho cena už minula cifru 10 milionů korun.
Ani krajní obránce Aleš Matějů (1996) se nebojí velkých úkolů. V mistrovské Plzni využil slabé formy reprezentačního obránce Rajtorala a přehnal se přes něj do základní sestavy. V posledních čtyřech soutěžních zápasech nechyběl ani minutu. „Má výborně zažité automatismy, které jsou v přechodu do dospělého fotbalu nezbytné,“oceňuje trenér Dovalil. Co konkrétně? Neúnavné náběhy podél lajny, intuice, kombinační jistota.
Zatímco o Matějů se vědělo dávno, slávista Tomáš Souček vystoupil ze stínu teprve nedávno. Nepatřil do reprezentačních výběrů a ješ- tě v zimě při vyšehradském turnaji na umělé trávě připadal divákům příliš těžkopádný. To kopal druhou ligu za Žižkov. Teď patří do sestavy obrozené Slavie a na pozici defenzivního štítu je čím dál lepší.
Ten nejlepší hraje v Ajaxu
Do užšího výběru „náctiletých hvězdiček“se nabízejí záložníci Sadílek a Havlík ze Slovácka, Holzer z Ostravy, olomoucký Chorý nebo příbramský Suchan. Jenže pak se obloukem vracíme ke slovům trenéra Holoubka, kterému bažanti v nejvyšší soutěži chybějí. Česko má daleko k Nizozemsku, Belgii nebo Rakousku, i Slováci vypouštějí mnohem víc juniorů mezi chlapy.
Když se české kluby přece jen odváží dát šanci mladým, často jsou to cizinci: Rusové Karavajev a Jefremov, Slováci Chrien a Chvátal, Mensah z Ghany, Soungole z Pobřeží slonoviny, Civič z Bosny. Proto při volbě nejlepšího českého teenagera musíme hledět do ciziny: 18letý Václav Černý válí na křídle Ajaxu.