Policejní palác nepatří policii
PRAHA Policisté z dvojice pražských odborů si musí zvykat na novou realitu.
Podle zjištění MF DNES totiž budova, o které si vždy mysleli, že je jejich, vůbec jejich není. Rozhodl o tom soud, který osmipodlažní budovu v Praze 4, jejíž hodnota se pohybuje okolo 270 milionů korun, přiklepl soukromé firmě zprivatizované v devadesátých letech.
Už teď navíc má policie jisté, že na nájemném do srpna roku 2019 zapla- tí celkem 106 milionů korun. „Obvodní soud pro Prahu 4 vydal celkem osm rozhodnutí, z nichž bylo sedm městským soudem zrušeno,“přibližuje mluvčí pražské policie Andrea Zoulová dlouholetý soudní spor projednávající dozvuky divoké privatizace.
Chybující úřad
K tomu, že z hlediska policie skončil neúspěšně, přispělo také pochybení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který policii zastupoval. Ten se totiž proti rozsudku odvolal až se zpožděním, což potvrdil také soud. Poté už nic nebránilo tomu, aby se novou majitelkou budovy stala podnikatelka Klára Sovová. Ta se v minulosti proslavila jak tím, že oživila krkonošské hotely Luční a Labskou boudu, tak tím, že její rodina darovala v roce 2006 na kampaň ODS celkem šest milionů korun.
Sovová nezastírá, že jí úřad svou chybou vlastně pomohl. A překvapuje to i jeho současné vedení. „Generální ředitelka zadala mimořádnou kontrolu na prověření těchto skutečností,“uvedl jeho mluvčí Radek Ležatka poté, co ho redakce MF DNES seznámila se svým zjištěním.
Podnikatelka Klára Sovová dnes hýří sebevědomím. „Kdybych se bála kontrol finančního úřadu, tak nevstupuji do společnosti, která vlastní policejní budovu,“odpovídá na otázky, jak přišla k lukrativní nemovitosti v Praze 4 a kde si na ni vlastně vydělala.
Díky rozhodnutí soudu se každopádně může těšit na velmi slušný výdělek. „Na základě nájemní smlouvy ze srpna 2014 hradíme každý rok nájemné ve výši 14,25 milionu,“vysvětluje Andrea Zoulová, mluvčí pražské policie, která má v budově svá pracoviště. Obě strany uzavřely smlouvu na pět let.
Celkem tedy Sovová od policie do roku 2019 získá více než 106 milionů korun. Kromě nájemného na příštích pět let dostane také doplatek ve výši 35 milionů korun za užívání budovy od roku 2012, kdy soud budovu její firmě Stavební výroba Praha přiřkl poprvé.
Pamětníci nechápou
Jak se to ale stane, že tak velkou a hodnotnou budovu, která navíc ve svém sklepení ukrývá kryt civilní ochrany až pro 300 osob, získá od policie krkonošská hoteliérka?
Celé je to dozvuk divokých časů privatizace z počátku devadesátých let. V té době se totiž ministerstvo vnitra rozhodlo zprivatizovat firmu Stavební výroba Praha, která tehdy budovu právě dostavovala. Následné neshody vyřešil soud až v roce 2013.
Když se těsně před rozdělením Československa do čela ministerstva dostal Jan Ruml, zjistil, že se policii bude budova v budoucnu hodit.
„Potřebovali jsme ji pro odbor pasové kontroly,“snaží se Jan Ruml obtížně rozpomenout na dobu před více než třiadvaceti lety. „Dal jsem proto pokyn, aby se to z privatizačního projektu vyjmulo,“dodává.
„Nechápu to,“hodnotí dnešní situaci další pamětník privatizace firmy Zdeněk Vocloň, který měl tehdy na ministerstvu vyjmutí budovy z privatizačního projektu na starosti.
Podle současné majitelky Kláry Sovové ministerstvo tehdy zkolaudovalo novou budovu jako svou, ač- koli už státu nepatřila. „Kdyby takto postupoval obyčejný člověk, tak by ho s největší pravděpodobností zavřeli,“prohlašuje. A soud jí v tom dal za pravdu.
Pochybení úřadu pro majetek
Policie přesto budovu víc než dvacet let užívala a její vedení bylo až donedávna přesvědčeno o tom, že je „ve svém“. Rozhodnutí soudu ze září 2013 ji proto značně zaskočilo. Přesto ještě existovala možnost, jak ho zvrátit. Úřad pro zastupování státu, který policii v soudním procesu zastupoval, se však proti rozsudku odvolal se zpožděním.
Tehdejší postup úřadu překvapuje i jeho současné vedení. „Dodnes jsme o tomto problému nebyli informováni, ale přístup minulého vedení považujeme za naprosto nepřijatelný,“uvádí mluvčí úřadu Radek Ležatka s tím, že tehdejší ředitel právního odboru i kvůli dalším pochybením už na úřadě nepracuje. Generální ředitelka Kateřina Arajmu kvůli zjištění MF DNES zadala mimořádnou kontrolu.
Stát i kvůli liknavosti úředníků prohrál spor o lukrativní budovu v Praze. Policie, která ji užívá, teď musí platit milionové nájemné.
Rodina sponzorů ODS
Klára Sovová se však už nemusí obávat, že by o budovu přišla. Přesto v některých věcech zůstává záhadná. „To je naše tajemství, není to nic pro noviny,“odpovídá například na otázku, od koho získala firmu, která dnes budovu vlastní. Chrání si tím prý své know-how.
Kdo byl majitelem firmy před ní, nelze zjistit, protože tehdy měla anonymní akcie. Dnes ji každopádně spolu s ní ze třetiny vlastní Jiří Schwarz, bývalý děkan Národohospodářské fakulty v Praze a rozhodce z kauzy Diag Human.
„Přístup minulého vedení úřadu k této věci považujeme za naprosto nepřijatelný.“Radek Ležatka, mluvčí ÚZSVM
Sovová je provozovatelkou hotelů v Krkonoších a pochází z rodiny sponzorů ODS. Její tehdy skoro devadesátiletá babička Františka Řezníčková darovala straně v roce 2006 jeden milion korun.
Její bratr Miroslav daroval ODS pět milionů korun. Dnes působí jako člen představenstva firmy Poirot spolu s Tomášem Čumpelíkem, ze kterého po pro ODS úspěšných sněmovních volbách udělal v roce 2006 ministr financí Vlastimil Tlustý šéfa odboru pro privatizaci státního majetku. Poté, co Tlustý rezignoval, musel sice Čumpelík rovněž odejít, později však získal podobné místo také na ministerstvu průmyslu a obchodu.