NOVÁ OBRANA PROTI KLÍŠŤATŮM
Vědci rozluštili genetický kód parazita
Američtí vědci rozluštili genetický kód klíšťat. Otevřeli tak cestu k získání účinné prevence a léčby chorob, které přenášejí.
PRaHa Klíště v přírodě funguje jako malý pochodující inkubátor na výrobu nebezpečných mikroorganismů. Ať už jde o ty virové, jako je klíšťová encefalitida, nebo bakteriální, mezi které patří borelióza.
Mikroorganismům klíště díky svému apetitu nabízí spoustu možností k rozmnožování. „Klíště navíc prakticky nemá přirozeného nepřítele,“poukazuje na další nepříjemný fakt Petr Kodym ze Státního zdravotního ústavu.
Tento týden však vědci z americké Purdueovy univerzity oznámili, že rozluštili genetický kód klíšťat. Do budoucna se tím vědcům otevírá cesta například k nalezení účinné vakcíny na nemoc, proti níž zatím žádná obrana neexistuje: na lymskou boreliózu.
Podle agentury ČTK vědci také našli hormon, který u samic reguluje vývoj vajíček. Pokud by se našel způsob, jak vývoj vajíček blokovat, dalo by se zamezit přemnožování nebezpečného parazita.
To by pomohlo speciálně lidem v Česku. Naše země totiž zaujímá v Evropě první příčku v počtu onemocnění klíšťovou encefalitidou. Ročně postihne kolem čtyř stovek lidí, loni přitom dva zemřeli.
A to přesto, že proti této nemoci na rozdíl od boreliózy vakcína existuje. „Jenže je u nás očkovaných jen asi pět procent obyvatel, zatímco v Rakousku a v Německu, kde mají stejně vysoké zamoření klíšťaty, je očkováno 30 procent lidí,“říká epidemiolog Ladislav Machala.
Česko má bohužel smůlu, že se nachází v oblasti, která klíšťatům klimaticky nejvíce vyhovuje. „Klíšťata zdaleka nejsou rozšířená ve všech zemích Evropy, je to hodně východoevropská záležitost, směrem na západ jich ubývá,“říká Kodym, který ve zdravotním ústavu pracuje na oddělení zoonóz.
Navíc se podle Machaly díky oteplování klíšťata vydala do vyšších oblastí. „Za posledních patnáct dvacet let se posunula o 400 metrů výš. Dnes už tak chytnete klíště pomalu i na Sněžce,“dodává.
Nemocí, které u nás klíšťata přenášejí, je přitom mnohem víc než jen ty dvě nejznámější. A jsou stejně nebezpečné. „V našich podmínkách je to ještě anaplazmóza a bartenolóza, ty ostatní už jsou vzácnější,“popisuje Kodym.
Anaplazmóza je vážné onemocnění, které probíhá skrytě a vede k rozpadu, až zničení krvinek. Na- příklad veterináři se s ním u psů setkávají čím dál častěji a doporučují, aby se zvířata preventivně dvakrát do roka nechala testovat. Nemoc se léčí antibiotiky.
Bartenolóza se projevuje zduřelými uzlinami a horečkou. Pokud ji člověk zanedbá a neléčí se silnými antibiotiky, vede k rychlé smrti. Mimochodem i klíšťová encefalitida je něco jako bratranec nebezpečného viru zika.
„Klíšťata jsou vytrvalá a houževnatá. Nemusíme je ale nenávidět. Lidé by měli být informovaní, měli by chápat rizika a vědět, jak chránit své zdraví,“řekla na adresu klíšťat Catherine Hillová, která americký vědecký tým, který rozluštil gen, vedla.
Jenomže klíšťata jen tak nenávidět asi nepřestaneme. „Vyšší organismy, jako je klíště, mají přes dvacet tisíc genů. Umět je přečíst ještě neznamená jim rozumět. Je to jako s knihou v cizí řeči. Slova sice přečtete, ale smysl vám dávat nemusí,“brzdí nadšení kolem nového objevu Jindřich Bříza z katedry genetiky Jihočeské univerzity. Jinými slovy: cesta k případným vakcínám bude ještě spletitá a letitá.