Kubánec v Bílém domě Kubánští emigranti a jejich potomci tvoří ve Spojených státech nepříliš početnou menšinu. Jsou to však hrdí Američané a dva z nich teď usilují o post amerického prezidenta.

ZHavany do Washingtonu je to vzdušnou čarou 1 822 kilometrů. A stejně daleko to po prohraných primárkách v New Hampshire může připadat dvěma republikánským kandidátům kubánského původu, Tedu Cruzovi a Marku Rubiovi, do Bílého domu. Pro Kubánce typická houževnatost, stejně jako jejich víra v tvrdou práci však umírá poslední. Kromě toho se kubánský sen nápadně podobá tomu americkému.

Ještě po oznámení výsledků primárek v Iowě mohli senátoři Ted Cruz a Marco Rubio usínat klidně. Cruz, narozený v Kanadě a nyní zastupující v Kongresu Texas, přeskočil favorita průzkumů Donalda Trumpa a vyhrál. Floriďan Rubio, syn barmana a hospodyně, se před zraky televizních kamer vyšvihl z jednociferných volebních preferencí až na třetí místo.

Dohromady Cruz a Rubio, kteří si v Senátu kroutí první období, získali 53 procent hlasů registrovaných voličů. Dva potomci imigrantů z Kuby, jejichž krajané netvoří ani procento z více než 320milionové americké populace, tehdy dali jasně najevo, že to s bojem o Bílý dům myslí vážně.

Zeptáte-li se jednoho z více než milionu dvou set tisíc kubánských Američanů žijících na Floridě, jak vnímají svou menšinu ve Spojených státech, odpovědí vám poměrně rázně: Ani jako Hispánce (i když za ty je považují součty obyvatel v USA), ani jako menšinu. Jsou prý svobodní Američané stejně jako zbytek občanů země. Hrdě však dodají, že milují Kubu a nenávidí Castrův komunistický režim, kvůli kterému z ostrova emigrovali oni nebo jejich rodiče. Z ostrova, který si stejně jako USA vyhrazuje nárok na přídomek svobodný.

U zbylých 600 tisíc kubánských Američanů tomu není jinak. Problém mají i se slovem imigrant, hlavně potom ilegální. Ilegálního imigranta z Kuby totiž v USA téměř nenajdete. Kubánci, kteří do Ameriky přišli po roce 1959, po dvanáctiměsíční lhůtě automaticky získávají trvalý pobyt a po pěti letech občanství.

Kubánský disident a redaktor The Revolution Evening Post se sídlem v Havaně Orlando Luis Pardo Lazo k tomu dodává, že američtí Kubánci nestojí o žádný zvláštní přístup.

Souboj psů

O ten ostatně nestál ani otec kandidáta na amerického prezidenta Teda Cruze Rafael Bienvenido, který v texaském hlavním městě Austin začínal jako umývač nádobí. Rubiův otec Mario zase dělal ve floridském baru a kuchyni. Příběhy obou mužů zasažených Castrovou revolucí kopírují příběhy stovek tisíc jejich krajanů – skromné začátky s vyhlídkou na důstojnou budoucnost pro sebe a své rodiny. Kubánský sen o svobodě v Americe je pro ně sen americký a z kuchyně může vést až do Bílého domu.

Výsledky úterních primárek ve státě New Hampshire však dopadly pro Cruze i Rubia zklamáním. Texaský senátor skončil za jasným vítězem Donaldem Trumpem a guvernérem Ohia Johnem Kasichem až třetí. A Rubio, který nezopakoval výsledek z Iowy, dopadl ještě hůře.

Oběma Američanům tak nezbývá než se vrátit k tomu, co je pro Kubánce typické: rodina, houževnatost a tvrdá práce.

Na svůj původ spoléhat nemůžou. Ačkoli Hispánci často patří mezi republikánské

Výsledky úterních republikánských primárek dopadly pro Cruze a Rubia zklamáním.

voliče, původ kandidáta pro ně nehraje velkou roli. I přes tvrdá slova Donalda Trumpa o migrantech z Mexika a Střední Ameriky dávají přednost právě jemu.

Obdobně věc vidí i politický analytik Silvio Canto mladší, který z Kuby emigroval se svojí rodinou v roce 1964. „Trump je ve vedení a Rubio i Cruz na něj budou muset tvrdě zaútočit. Nadcházející primárky v Jižní Karolíně budou soubojem na krev, soubojem psů,“dodává.

Oba kubánsko-američtí kandidáti teď spíše než na politické slogany a fráze budou