Nejlepší egyptologové jsou na „Karlovce“

PRAHA Univerzita Karlova se pravidelně objevuje v prestižních světových žebříčcích, které hodnotí kvalitu výzkumu. Třeba díky zkoumání na poli biomedicíny. A nejde jen o přírodovědné obory. Významný výzkum probíhá i ve společenskovědních disciplínách.

„Takovou českou vlajkovou lodí v humanitních vědách je v tomto směru egyptologický ústav filozofické fakulty,“říká rektor univerzity Tomáš Zima. Ústav se řadí mezi pět nejlepších světových institucí z hlediska archeologických objevů. V loňském roce byl mezi egyptologickými ústavy celého světa dokonce nejúspěšnější. „Na filozofické fakultě je ale řada dalších světově uznávaných pracovišť,“dodává Zima. Významný výzkum podle něj probíhá například v oblasti jazyků, lingvistiky nebo dějin umění.

Filozofická fakulta se proto zařadila ke třem dalším fakultám Karlovy univerzity, které se pravidelně umisťují mezi deseti nejvýkonnějšími vědeckými institucemi podle hodnocení Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

Vědu a výzkum chce Univerzita Karlova v příštích letech podporovat ještě více. Sloužit k tomu mají mimo jiné i dva nové projekty na podporu vědecké práce.

„Od příštího roku startuje program Primus. Ten má řešit asi největší problém české vědy, a tím jsou obtížné podmínky pro mladé vědce k založení vlastní výzkumné skupiny,“říká prorektor pro vědu Jan Konvalinka. Začínající vědci tak budou moci díky penězům z univerzity například zřizovat vlastní laboratoře, a tím zvýší i své šance pro získání zahraničních grantů. Ročně bude univerzita do programu investovat asi 90 milionů korun.

Více peněz pro zkušené vědce

Na opačný konec vědeckého personálu, tedy na uznávané a zkušené výzkumníky, má cílit program s názvem Donatio Universitatis Carolinae. „V jeho rámci univerzita vybere několik nejvýznamnějších vědců, kteří získají jeden milion korun na vlastní nápady a cíle,“vysvětluje Konvalinka. Ocenění pracovníci tak mohou finance využít například k vycestování, koupi drahého přístroje nebo ke spolupráci se zahraničními odborníky.

„Řada vědců trpí tím, že mohou prostředky z grantových projektů použít jen v přísně vymezených oblastech. My chceme těm nejlepším umožnit větší svobodu, jak s penězi nakládat,“dodává rektor Zima.

— Martin Bajtler