Čeští vědci: brýle nestačí

Slunce na zasněžených horách je natolik zrádné, že zrak lyžařů nemusí ochránit ani sebelepší a sebedražší brýle, zjistili čeští vědci z Brna. Místo brýlí doporučují speciální čočky. Sníh a nadmořská výška situaci komplikují výrazněji, než se myslelo. Sníh v závislosti na své struktuře odráží až devadesát procent záření, které na něj dopadá. A s každými 300 výškovými metry se zvýší množství dopadajícího UV záření o čtyři procenta. Pro oko je to velmi podstatná hodnota.

Problém je, že působení škodlivého ultrafialového (UV) záření se na oku projevuje až s odstupem několika hodin. Proto si většina lidí problém vůbec neuvědomí.

„Normálně jsem celý den jezdil, bylo krásné slunečné počasí, nic jsem necítil. Teprve když jsem se ráno probudil, měl jsem oteklé rudé oči,“vypráví freeridista Lukáš Běhounek čerstvou zkušenost z Alp. Neblahý zážitek mu vydržel skoro deset dní. Aby opět normálně viděl, musel dokonce navštívit lékaře.

Vliv ultrafialového záření na lidské oči dlouhodobě zkoumají odborníci z katedry optometrie a ortopti- ultrafialového (UV) záření přijímáme mezi 10. a 14. hodinou zvyšuje čerstvý sníh odraz UV záření zvyšuje starší sníh odraz UV záření se zvyšuje množství UV záření každých 300 metrů nadmořské výšky a více procent může stín omezit UV záření ky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Na přední části oka se z pohledu optometristy zaměřujeme na poškození rohovky, a to zejména na ztrátu buněk epitelu, tedy ochranné vrstvy rohovky. Zvýšený efekt UV záření může být dokonce do určité míry odpovědný za vznik rohovkového nádorového bujení,“varuje lékař Pavel Beneš.

Jak to, že se v oku mohou negativní účinky tohoto záření podílet na vzniku rakoviny, když i obyčejná skla v brýlích zabraňují průchodu UV záření?

Škodlivé záření se totiž k oku dostává také nepřímo, a to prostřednictvím odrazů od zadní plochy brýlových obrub a skel.

„Všimněte si, že i pod brýlemi stále mhouříte oči. A to pro ultrafialové záření znamená, že se stále částečně dostane do oka a stále bude působit na části, které budou otevřené – tedy na spojivku, rohovku, bělmo či víčko,“popisuje Beneš. Dostatečnou ochranou přitom podle výzkumu nejsou ani dioptrické sluneční brýle, ani samozatmavovací skla. „Na horách je dnes samozřejmé, že člověk používá sluneční brýle,“říká Beneš. Z výzkumů nicméně vyplynulo, že k úplné ochraně očí to nestačí.

„Oko je téměř maximálně chráněno, pouze pokud máte nasazené kontaktní čočky s UV filtrem a k tomu sluneční brýle,“vysvětluje optometrista a radí: „Na hory jsou ideální hypergelové kontaktní čočky, které jsou inspirované fyziologií lidského oka, takže propouštějí potřebné množství kyslíku, aby oko zůstalo zdravé a bílé. Navíc v sobě mají zakomponovanou složku blokující škodlivé UV záření.

Pokud k hypergelovým kontaktním čočkám a slunečním brýlím přidáte kšiltovku, aby se zabránilo dopadu paprsků i shora, uděláte pro sebe maximum,“říká Beneš.

Podle něj je dobré, aby si na čočky na horách zvykli také lidé, kteří mají oči v pořádku a normálně brýle nenosí. Drobná poškození svrchní části rohovky, způsobená právě sluncem, jsou poměrně bolestivá a tohle je pro oko největší možná ochrana.

Sníh zhoršuje situaci

Ultrafialové záření škodí v horských oblastech lidskému tělu víc než jinde. Jeho působení totiž ovlivňuje spousta atmosférických parametrů, jako jsou aerosoly a mraky.

Zatímco husté mraky velkou část záření odrážejí nebo absorbují, mírně podmračenou oblohou může proniknout až devadesát procent slunečního UV záření. Řídkými mraky totiž prochází, navíc ho strany mraků mohou odrážet.

Lidem, kteří se na horách před zářením nechrání, rychleji stárne kůže okolo očí. Hrozí jim také již zmíněná rakovina rohovky a oči trpí mnohem více, než když si člověk nevezme sluneční brýle třeba při slunném dnu u bazénu. Tráva totiž odráží pouhá tři procenta ultrafialového záření a půl metru pod vodu ho pronikne jenom 40 procent v porovnání se situací na hladině.

I pod brýlemi stále mhouříte oči. Ultrafialové záření dál působí na na spojivku, rohovku, bělmo či víčko.