Sázejte lesy, ať se neoteplíme. Jehličnany však vynechte
PAŘÍŽ, PRAHA Skupina odborníků z francouzské laboratoře zabývající se změnami klimatu dospěla ve studii zveřejněné v posledním vydání časopisu Science k závěru, že vý- sadba stromů v Evropě po roce 1750 významně přispěla ke globálnímu oteplování. Klíčovým problémem je to, že stromy s širokými listy neboli listnáče byly v masovém měřítku nahrazovány jehličnany.
Vědci upozornili, že borovice a smrky jsou obecně tmavší než listnaté druhy a absorbují více tepla než například dub či bříza. Autoři studie věří, že jejich práce pomůže při současném úsilí zmenšit globální oteplování.
Mezi lety 1750 a 1850 se evropská stromová pokrývka dramaticky zmenšila. V tomto období ubylo na kontinentě zhruba 190 000 kilometrů čtverečních zalesněných ploch.
Větší využití fosilních paliv, především uhlí, pak postupně snižovalo těžbu dřeva a od roku 1850 až do
Špatný pomocník dneška se evropské lesy rozrostly o zhruba 386 000 čtverečních kilometrů. Díky tomu dnes pokrývají o deset procent víc plochy kontinentu než před začátkem průmyslové revoluce. Jejich podoba se však zásadně změnila.
Před dvěma sty lety byl les ještě divočinou – v moderních dobách už je však přibližně 85 procent evropských lesů obhospodařováno lidmi. A v posledních 150 letech bylo snahou lesníků vysazovat rychleji rostoucí stromy, hlavně smrky a borovice.
Rychlé zalesňování Evropy je všeobecně vnímáno jako dobrá věc vzhledem ke schopnosti stromů pohlcovat uhlík, což je v boji proti klimatickým změnám považováno za obzvlášť důležité. Nová studie však přináší pochyby, nakolik to platí u „průmyslově“řízených lesů.
Velká zelená zeď
Vědci uvedli, že lesy spravované lidmi zachycují daleko méně uhlíku, než kdyby se o ně „starala“příroda. A navíc – kácení stromů v podobě, jaká je dnes zavedena, uvolňuje uhlík, který by byl jinak zadržen v zemině, zetlelém dřevu a roští v lese.
Záměna listnáčů jehličnany má rovněž důležitý dopad na albedo neboli množství slunečního záření, které je odraženo zpátky do vesmíru.
„Dokonce i ty nejlépe obhospodařované lesy zachycují méně uhlíku než jejich přirození předchůdci v roce 1750,“uvedla spoluautorka studie Kim Naudtsová, která pracu- je v Laboratoři pro klima a životní prostředí ve francouzském Gif-sur-Yvette.
„Kvůli příklonu k jehličnanům se Evropa oteplila zhruba o 0,12 stupně. To odpovídá šesti procentům vzrůstu teploty přičítaného spalování fosilních paliv,“upřesnila Naudtsová význam studie.
Vědci se zabývali pouze Evropou, ale předpokládají, že problém se týká prakticky celého světa. Vysazování stromů je klíčovou součástí boje proti klimatickým změnám u mnoha zemí.
Například Čína oznámila, že vytvoří „Velkou zelenou zeď“, která má po dokončení pokrýt 400 milionů hektarů. Autoři studie doufají, že tamní lesníci při „stavbě zdi“k jejich závěrům přihlédnou.
Předpoklad, že vysazování jakýchkoli lesů pomáhá v boji s globálním oteplováním, zpochybňuje nová studie. Nejde jen o to, kolik stromů, ale i o to, jaké druhy, uvedli vědci.