Malmö, zavřená švédská brána migrantů: teď už je klid
MALMÖ Přejíždíme vlakem úžinu Öresund a z ranní mlhy se pomalu vynořuje třísettisícové město Malmö. Působí tichým a klidným dojmem. Málokoho by napadlo, že ještě před pár týdny sem každý den přijížděly stovky uprchlíků. Nejkritičtější byla podle místních situace v listopadu loňského roku. Skupinky uprchlíků posedávající na Centrálním nádraží i nádraží Hyllie byly na denním pořádku.
Policie a pracovníci imigračního úřadu je neúnavně registrovali a odesílali do azylových center a dočasných ubytoven po celém Švédsku. „Vídala jsem je hlavně na vlakových nádražích, nejvíce na Hyllie. Vypadali, že jen čekají, až je zadrží policie,“popisuje studentka evropských studií Annborg. Strach z uprchlíků podle svých slov nikdy neměla.
Silvestrovské incidenty, kdy policie v Malmö zadržela několik mladíků z Afghánistánu, kteří osahávali ženy, jsou podle ní výjimkou. „Není to tak, že bych se tady bála večer vycházet. Je to jako všude jinde. Osobně jsem se ani nesetkala s nějakým pokřikováním nebo sexuálními narážkami ze strany přistěhovalců,“dodává Annborg.
Drsná čtvrť, kde vyrůstal Zlatan
Souhlasí s ní i instalatér Olle. Podle svých slov se pochopitelně nálada ve městě v uplynulých měsících s příchodem uprchlíků změnila, Malmö však stále považuje za bezpečné město. „Byl jsem v mnoha evropských metropolích a s bezpečnostní je to v nich podle mě horší než u nás v Malmö,“tvrdí.
Problémy s dojížděním
Atmosféra ve městě je navzdory občasným zprávám o drobných incidentech, do kterých jsou zapojeni uprchlíci, poklidná. Obě velká vlaková nádraží preventivně hlídají policisté, v centru Malmö se pak není čeho bát už jen kvůli tomu, že je ve večerních hodinách plné turistů i místní omladiny.
Pochopitelně se najdou výjimky. Příkladem může být čtvrť Rosengard na jihovýchodě Malmö. Z panelového sídliště se v posledních letech stalo centrum přistěhovalců. Podle statistik tvoří více než osmdesát procent zdejších obyvatel. „Asi zde máme vyšší kriminalitu než v ji- ných částech města. Podle mě je to však zčásti dáno i předsudky. Mně se zde žije dobře. Neměnil bych,“sdělil reportérovi iDNES.cz čtyřicetiletý Libanonec Džabar.
Nejhorším obdobím si čtvrť podle něj prošla před pěti lety, kdy se místní lidé kvůli své bídné sociální situaci střetli s policií. Jedním dechem však dodává, že bez Rosengardu by svět nikdy nemohl obdivovat fotbalová kouzla Zlatana Ibrahimoviće, který zde vyrůstal.
Nelze však říct, že obyvatelé Malmö se stavějí k uprchlíkům výhradně pozitivně. Potvrzuje to vzestup protiuprchlické strany Švédští de- mokraté, kteří se v Malmö podle průzkumů těší oblibě až 15 procent voličů. K přijímání uprchlíků se často negativně stavějí například starší obyvatelé Malmö.
„Podívejte se, uprchlíci jsou podle mě problém. Ne proto, že by se kvůli nim výrazně zvyšovala kriminalita nebo hrozilo více teroristických útoků. Problémem jsou podle mě proto, že pro ně zde jednoduše není místo. Fyzicky je nemáme kde ubytovat. Už takto máme nedostatek učitelů. Kdo tedy bude učit uprchlíky a jejich děti?“ptá se 55letý recepční Lars. Vláda podle něj udělala podobnou chybu jako německá kancléřka Angela Merkelová. „Jednoduše jsme byli příliš vstřícní a teď se nám to vrací. Udělování azylů a vítání uprchlíků mělo být mnohem více regulované. Teď jsme jen svědky toho, co jsme sami zažehli,“vysvětluje.
Vláda podle něj nyní zahlazuje následky krize, která eskalovala na sklonku loňského roku. Vstřícnost úřadů je nyní pryč. Realitou je výrazné omezení přijímaných uprchlíků, zrychlené vyhoštění neúspěšných žadatelů o azyl a zavedení hraničních kontrol.
A dobře patrné je to i v Malmö na dříve exponovaném nádraží Hyllie. Úřady koridor pro přijíždějící vlaky na počátku ledna nechaly obehnat plotem, jaký je k vidění na fotbalových zápasech či na koncertech. Do vlaku přijíždějícího z nedaleké Kodaně po zastavení nastupují švédští policisté a cestující žádají o předložení dokumentů. Kdo doklady nemá, musí vystoupit.
Malmö až donedávna představovalo pro uprchlíky vstupní bránu do Švédska. Se zavedením hraničních kontrol běženců v ulicích ubylo. Růstu kriminality se místní nebojí, řada z nich však s přijímáním běženců nesouhlasí.
Kdy zas pojedou vlaky normálně?
Pro obyvatele Malmö kontroly představují problém. Stovky lidí totiž za prací dojíždějí do Kodaně, večer je pak čeká cesta zpět. Opakované kontroly mohou jednu cestu vlakem prodloužit až o půl hodiny. Bez kontrol přitom cesta do centra Kodaně trvá asi 35 minut.
„Byli jsme zvyklí na pohodovou cestu. Neustálé kontroly a namátkové prohlídky zavazadel jsou otravné a podle mě nejsou řešením. Pokud chtějí uprchlíci do Švédska, stejně si najdou cestu. Na obyčejné lidi tak podle mě uprchlická krize naplno dopadla až zavedením hraničních kontrol,“stěžuje si 35letý Nils, který v Kodani pracuje na stavbě. Bez hraničních kontrol by však byla situace podle Švédské agentury pro migraci, která zpracovává žádosti o azyl a umisťuje uprchlíky do azylových center, dlouhodobě neudržitelná.
„Ubytovávání uprchlíků je pro nás největší výzvou. Během masivního růstu žadatelů o azyl na podzim loňského roku jsme se dostali do bodu, kdy jsme měli nedostatek ubytování. Stávající zařízení byla přeplněná. Výrazně se prodloužila také doba, v jaké jsme schopni vyřizovat žádosti o azyl. Nyní všechny administrativní záležitosti zaberou 15 až 24 měsíců,“uvedla pro iDNES.cz Guna Graufeldsová ze Švédské agentury pro migraci.