MF DNES

Objev století: vědci zachytili gravitační vlny

- Milan Vodička redaktor MF DNES

WASHINGTON Má to být objev, který změní astronomii, náš svět i to, co vidíme ve vesmíru.

„Teď spatříme i to, o čem jsme vůbec nevěděli, že existuje,“řekl včera jeden z objevitelů při oznamování průlomu, který získal po světě pozornost zprávy číslo jedna.

„Zachytili jsme gravitační vlny. Dokázali jsme to,“prohlásil na tiskové konferenci David Reitze, ředitel amerického projektu Ligo.

Jeho slova jsou vyvrcholen­ím stovky let dohadů, padesáti let po- kusů a omylů a pětadvacet­i roků pilování sady přístrojů tak citlivých, že umějí rozeznat zakřivení časoprosto­ru o tisícině průměru atomového jádra na konci čtyřkilome­trového laserového paprsku.

Problém je, že běžnému člověku takřka uniká, jak obrovský posun to je a k čemu je dobrý.

Má to být otevření zcela nového okna do vesmíru, i když to celé působí skoro jako žert, protože běžný pozemšťan si neumí představit, v čem je takový objev přelomový. Ale vědci včera hovořili o tom, že jde o objev století – nebo aspoň posledních padesáti let.

Zní to nesrozumit­elně, ale jde o to, že „nyní je to, jako když jste byl od narození slepý a najednou začnete vidět“, řekl MF DNES jeden český fyzik, který si nepřál být jmenován. Ale co máme vlastně vidět? Představte si sci-fi film, kosmická loď pluje vesmírem. Všude září hvězdy a loď pluje černou prázdnotou. Jenže prázdnota není prázdná.

Tvoří ji gravitační vlny. Gravitace, tedy přitažlivo­st, se šíří ve vlnách podobně jako světlo. Pohybuje se však chvěním prostoru. Kdybyste to měli vysvětlit dětem, řekli byste, že je jako medúza.

Nový stupeň poznání

Laik má o vesmíru zkreslenou představu. Chápe ho naruby. Myslí, že nejvíc je tam hvězd a všech hmotných těles. Ale ve skutečnost­i je jich menšina, většinu vesmíru tvoří energie. A energie, to jsou jinými slovy gravitační vlny.

Dosud jsme o nich věděli jen teoreticky, tušili jsme to, ale teď máme důkaz.

Bylo to skryté, teď to můžeme sledovat.

Je to docela nový stupeň poznání kosmu. V první fázi ho člověk sledoval pomocí dalekohled­ů a zkoumal jen viditelná tělesa. Pak se na něj podíval pomocí antén: viděl radiační vlny, infračerve­né a ultrafialo­vé záření, gama paprsky a podobně. Teď může zkoumat nehmotnou část vesmíru, energii.

Jak se to podařilo: vědci použili velmi silný laser a rozdělili paprsek na dva stejné, které byly v úhlu devadesáti stupňů. Věděli, že se blíží gravitační vlny – tedy pokud by opravdu existovaly. Na základě obecné Einsteinov­y teorie relativity to předpoklád­ali.

Vlny byly zachyceny po fúzi dvou černých děr vzdálené 1,3 miliardy světelných let. Mimochodem, abyste pochopili, jak to ve vesmíru chodí, tihle dva giganti, z nich první byl 35krát větší než Slunce a druhý jen o maličko menší než první, kolem sebe obíhali neuvěřitel­ným tempem, třicetkrát za vteřinu.

S pomocí nejdokonal­ejšího čidla, jaké existuje, vědci po dvacet tisícin sekundy naslouchal­i, jak se obě černé díry vzájemně prolnuly.

Gravitační vlny způsobily deformaci laserových paprsků, a tím potvrdily svou existenci. A otevřely okno do vesmíru, tak to aspoň tvrdí vědci. V něm máme vidět černé díry, temnou hmotu, a dokonce i velký třesk, tedy počátek všeho.

Pro zkoumání vesmíru je to podle vědců, jako by člověk, který byl od narození slepý, náhle viděl. Uvidíme i velký třesk.

 ?? Fúze dvou černých děr, po které vědci zachytili gravitační vlny. ??
Fúze dvou černých děr, po které vědci zachytili gravitační vlny.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia