Pane hejtmane, nenechte tu reklamu vyhnít

VKrušných horách a v městech pod nimi proběhla v druhé polovině ledna VII. zimní olympiáda dětí a mládeže. Redaktoři tohoto listu ji popisovali na celkem slušných plochách. Zaprvé: když jsou někde tisíce lidí a když nějaká akce stojí miliony z veřejného rozpočtu, je třeba ji sledovat. Zadruhé: krajské redakce hledaly úspěchy svých týmů. Zatřetí: no... přiznávám ještě jeden důvod, v ústecké redakci jsme tomu celkem propadli. Chtěli jsme zachovávat jistý odstup pro referování, ale úplně normálně nás děti soutěžící v deseti disciplínách, od Klínovce po Cínovec, pobláznily. Jejich zápolení byla parádní!

Zpočátku k akci redakce přistupovala tak, že se chystá něco, co může skončit bláznivě. Týden před akcí, v době, kdy v běžeckém a biatlonovém areálu na Cínovci byla jen hlína s námrazou, jsme spekulovali, že organizátoři soutěže změní na přespolní běh, pokud je nezachrání Sasové, kteří dovezou nastříkaný sníh z arény v Altenbergu. Anebo že se soutěže z české strany přesunou rovnou do Německa. Ano, o tom organizátoři „bokem“mluvili. Ale stal se zázrak, příroda se na čtrnáct dní smilovala. Nasněžilo a v průběhu téměř celé olympiády panovalo v horách mrazivé, ale slunečné počasí.

Pak bylo nesmírně zajímavé vidět, jak si počínají malí závodníci, kteří se po nominacích dlouho na jedinečné okamžiky soutěží připravovali, jak pracují jejich trenéři a celé týmy. Na tratích vládly emoce jako na mistrovstvích dospělých a vím, že někteří borci, než aby si nechali ujít svou chvíli, radši zatajili angínu a léky. Tolik toužili po závodě. A že jely děti „na krev“, o tom by mohli vyprávět záchranáři, kteří v cílech řešili nevolnosti a křeče závodníků obětujících se třeba pro výsledek štafety.

Ukázalo se, že hodně úspěšní jsou ve výchově mladých sportovců v Libereckém kraji, jehož výprava si odvezla ze severu Čech