Počítají Pražany, budovy i holuby
PRAHA Řečeno slovy mladé generace: Praha není zrovna „husté“město. Na jeden hektar jejího území připadá 25 obyvatel a to je v porovnání s obdobnými evropskými městy poměrně málo. Tak například Milán má při téměř shodném počtu obyvatel jako Praha skoro třikrát menší rozlohu. Na jednom hektaru tam žije v průměru 73 osob. Hustota obyvatelstva v Mnichově a Vídni je také vyšší, kolem 40 osob na hektar. Do budoucna by se však měl dosavadní trend v hlavním městě obrátit.
„Stavět by se mělo v rozvojových oblastech v širším centru metropole, nikoliv na okraji,“řekl v rozhovoru pro MF DNES ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR) Petr Hlaváček o plánech města.
Právě IPR se rozhodl zveřejnit ta nejzajímavější pražská čísla, která dlouhodobě sbírají jeho pracovníci ze sekce prostorových informací. Seznámit se s nimi je možné v rámci expozice „Znáte Prahu?“v Sále architektů v prostorách Staroměstské radnice.
Výstava například představuje tři scénáře vývoje počtu obyvatel. Podle takzvané vysoké varianty by mohlo v roce 2050 žít v Praze až 1,7 milionu obyvatel. Nejnižší odhady naopak pracují s nárůstem o pouhé tři tisíce lidí. Nejpravděpodobnější je však podle urbanistů střední varianta, podle které bude za 34 let v Praze bydlet 1,5 milionu lidí.
Sběrači dat z IPR se v nadneseném slova smyslu „hrabali“také v odpadcích. A výsledek? Praha za rok vyprodukuje zhruba 400 tisíc tun komunálního odpadu. To znamená, že na jednoho Pražana připadá 334 kilogramů smetí.
Z celkového množství vyhozeného odpadu je vytříděna necelá čtvrtina. Z trojice nejčastěji tříděného odpadu – papír, sklo, plast – se v metropoli nejvíce vytřídí papíru. V současné době se dá v Praze vyhazovat tříděný odpad na více než třech tisících místech.
Nejnebezpečnější je Podolí
Z čísel dále vyplývá, kde mají nejvíce práce pražští policisté. Trestných činů řeší nejvíce v Podolí, Lhotce a na Jižním Městě. Nejčastěji se jedná o krádeže věcí z automobilů. Zpravidla nejbezpečnějšími lokalitami jsou ty na okraji hlavního města, například Radotín.
Obrovské množství dat, které musí statistici o Praze schraňovat, se týká dopravy. A to jak té automobilové – například, že vůbec nejvytíženějším dopravním uzlem je Barrandovský most – tak veřejné dopravy. Údaje například ukazují, že nejvytíženější stanicí metra je Můstek, kterým ročně projde 121 tisíc cestujících. Naopak nejméně využívané nástupiště patří stanici Kolbenova. Za rok na něm čeká na příjezd vlakové soupravy zhruba jen čtyři tisíce pasažérů. Nejvytíženější tramvajovou zastávkou je ta na Andělu, ze které vyjíždí linka číslo 9. Obecně se cestující MHD nejradši vozí pražskou podzemkou.
Kolik je v Praze holubů?
lubů.