Pohár plný čísel. Biatlonové součty a odečty Fakta SP po 19 závodech

Je to téma, které už týdny pitvají čeští fanoušci. Nakolik ovlivní boj o velký glóbus pravidlo, že na konci poháru se dva nejhorší výsledky škrtají? A nemělo by se proto už od počátku zimy zveřejňovat pořadí se dvěma škrty?

Ne, nemělo. Jediné oficiální pořadí, jak je evidují biatlonová unie IBU i tiskové agentury, je nyní to se všemi započítanými výsledky.

„Se škrty začneme kalkulovat až před finálovým kolem v Rusku,“říká šéftrenér Ondřej Rybář. „Ano, díval jsem se, jak ty odpočty teď vycházejí. U Gábiny by zatím byly větší. Ale kdyby některý z dalších závodů pokazila, škrtne se jí míň bodů. Proto je prozatím nesmyslné škrty řešit a propočítávat je.“

Soukalová by nyní odepsala 8. a 9. místo, tedy 66 bodů. Naopak dvě- ma nejhoršími výsledky Italky Wiererové jsou 20. a 25. místo, odečítala by 33 bodů. A Francouzka Dorinová za 26. a 29. místo jen 27.

Škrty bývaly kdysi také v poháru sjezdařů. V 80. letech lyžařská federace FIS ve snaze po univerzálních vítězích započítávala jen čtyři nejlepší výsledky z každé disciplíny s výjimkou kombinací, jež započetla všechny. Teprve od zimy 1987–88 přešli alpští lyžaři kvůli zjednodušení na absolutní součet bodů.

Lyžaři zároveň výrazněji oceňují závodníky na prvních místech, jejich bodová škála je 100 - 80 - 60 - 50 - 45 - 40 bodů, zatímco v biatlonu 60 - 50 - 48 - 43 - 40 - 38.

„To léta kritizuji,“tvrdí Ole Einar Björndalen. „První místo dává v biatlonu příliš malou bodovou výhodu. I když vyhrajete spoustu závo- 1. SOUKALOVÁ 2. Dorinová-Habertová (Fr.) 3. Wiererová (It.) 4. Mäkäräinenová (Fin.) 5. Hildebrandová (Něm.) 6. Pidhrušná (Ukr.) 7. VÍTKOVÁ 8. Dahlmeierová (Něm.) 883 748 740 647 596 594 552 546 dů, není možné některé kolo vynechat a pošetřit síly. Chápu IBU. Chtějí mít všechny nejlepší biatlonisty v každém závodě. Z jejich perspektivy je toto bodování správné, ale pro sportovce je špatné.“

Rybář naopak bodovou škálu biatlonistů hájí. „Dvacet bodů mezi 1. a 2. místem je moc. Náš systém je férovější. Často i když jste desátí, nejste daleko za vítězem. A souboj o glóbus je delší dobu kontaktní.“

Konstantní série výsledků na vysoké úrovni se v IBU cení víc než „skoky“mezi triumfy a umístěními v hloubi pole. Biatlonista, jenž z deseti závodů pět vyhraje a v pěti neboduje, získá méně bodů než ten, který pokaždé skončí desátý (300 proti 310). Naopak u lyžařů by měl na kontě 500 bodů a jeho „věčně“desátý protivník pouze 260.

Rovněž systém škrtů šéftrenér Rybář obhajuje: „Přijde mi nespravedlivé, aby vás třeba pětidenní nemoc připravila o šanci na glóbus.“

Dříve se biatlonistům odečítal nejhorší výsledek z každé disciplíny. Pouze zima 2010–11 se odehrála bez škrtů, ale od té další platí systém s odečty dvou nejhorších závodů.

Šestnáct škrtnutých bodů Němce Fischera přihrálo v roce 2005 glóbus Björndalenovi, byť Nor v sedmi závodech sezony nestartoval.

A před finálovým blokem sezony 2006–07 ztrácela Němka Henkelová, která předtím kvůli nemoci čtyři závody vynechala, dokonce 68 bodů na krajanku Wilhelmovou. Ale po uplatnění pravidla o škrtech vyhrála pohár o 13 bodů.

Sehrají škrty podobně významnou roli i letos?

— Tomáš Macek