Špioni oklamali vládu
PRAHA Jedenáct dní po návratu Čechů unesených v Libanonu se ukazuje, že zpravodajský cíl jejich cesty byl jiný, než se dosud tvrdilo.
A že o kauze, v níž bylo Česko donuceno pustit Alího Fajáda, Libanonce podezřelého z terorismu, vojenská rozvědka neříká pravdu ani lidem, kteří se na záchraně Čechů podíleli.
MF DNES zjistila, že členové krizového štábu jsou skálopevně přesvědčeni, že uváděný důvod cesty zpravodajce Martina Psíka – získat informace o kuchaři uneseném v Li- byi – je smyšlená legenda. A svědčí o tom i včerejší výrok ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.
„Pro mě není jasné, proč tajná služba poslala člověka do Libanonu. Určitě ho neposílá se skupinou civilistů. Pro mě je nepochopitelné, proč se takto hazardovalo,“prohlásil ministr Zaorálek v pořadu Partie TV Prima.
A to přesto, že je členem Bezpečnostní rady státu a byl na několika jednáních krizového štábu, kde armádní špioni svou verzi předložili. Přestože Zaorálkův vládní kolega, ministr obrany Martin Stropnický, pod něhož Vojenské zpravodajství spadá, verzi o „cestě kvůli kuchaři“potvrdil dokonce veřejně.
V zákulisí však zasvěcení historce „předhozené“veřejnosti nevěří. MF DNES to nezávisle na sobě řekli dva lidé, kteří se osobně účastnili jednání krizového štábu, jenž se k libanonskému případu scházel.
Argumentů pro to mají několik. Do verze o výpravě pro informace o zmizelém kuchaři nezapadají zprávy od civilní rozvědky (ÚZSI), která na případu rovněž pracuje. „Informace, které na štábu o libyjském případu prezentoval ÚZSI, do toho, co uvedlo Vojenské zpravodajství, vůbec nezapadaly,“sdělil zdroj MF DNES blízký ministerstvu zahraničí.
Proti legendě vojáků hovoří i to, že Psík cestoval na své pravé jmé- no, což se vymyká standardům tajných služeb. A na schůzkách krizového štábu zástupci armádní rozvědky kličkovali před otázkami policistů, kteří únos vyšetřují.
„Proto byli všichni naštvaní na zpravodajce, že neřeknou, o co šlo. Když se na několika prvních sezeních ukázalo, že z nich nevypadne pravda a spolupracovat na jejím odkrytí asi moc nechtějí, řešilo se, co bude dál,“uvedl zdroj MF DNES z krizového štábu.
MF DNES oslovila s žádostí o reakci ministra Stropnického i ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna. Beroun nechtěl záležitost komentovat, Stropnický vůbec neodpověděl.
„Pro mě není jasné, proč tajná služba poslala člověka do Libanonu. Pro mě je nepochopitelné, proč se tak hazardovalo.“Lubomír Zaorálek ministr zahraničí
Složení krizového štábu, který se většinou scházel v Černínském paláci, se často měnilo. Základ však tvořili zástupci Vojenského zpravodajství – ředitel Jan Beroun či jeho zástupce Radek Horáček, občas přišli oba. Svého člověka na schůzkách měla také civilní rozvědka ÚZSI a kontrarozvědka BIS.
Za ministerstvo zahraničních věcí byli u jednání náměstek ministra Jakub Kulhánek a šéfka bezpečnostního odboru Lenka Kousalová. Když byl ministr Lubomír Zaorálek v Česku, seděl na setkání osobně.
Štáb se nejprve snažil přijít na to, jak je možné, že někdo v Libanonu unesl tak nesourodou českou skupinu: právník a tlumočník „vzali do party“zpravodajce a dva novináře. Co vůbec v zemi dělali a proč tam zpravodajec vyjel se skupinou civilistů?
Poté, co zástupci vojenské rozvědky odvyprávěli svou verzi příběhu – tedy že jejich muž Martin Psík odjel do Libanonu pro cenné informace o uneseném kuchaři – a ostatní účastníci pochopili, že si vojáci budou trvat na svém, začali se na štábu věnovat už jen tomu, jak postupovat dál.
Lidé z vojenského zpravodajství si za příběhem o pátrání po uneseném kuchaři stojí dodnes. K tomu, aby se zdráhali odhalit pravý účel Psíkovy mise, přitom mohou mít dobrý důvod: před civilní rozvědkou by museli rozkrýt detaily svých utajovaných operací. A do toho se žádné tajné službě logicky nechce.
Netrpělivá policie
Později začal na zasedání krizového štábu chodit ještě jeden nepříliš vítaný host – zástupce protimafiánského policejního útvaru ÚOOZ, který začal únos pěti Čechů vyšet- řovat jako kriminální případ. A armádní zpravodajci se netajili tím, že jim zvědavost detektivů komplikuje práci.
Podle zdroje MF DNES zpravodajci chtěli, aby policisté s vyšetřováním počkali, až se pětice unesených z Libanonu vrátí. Dotazům vyšetřovatelů se však nevyhnuli.
„Řeč přišla například na návštěvy Radka Horáčka z vojenské rozvědky u Fajáda ve vězení. Policie řekla, že zjistili, že tam byl. Pro všechny, snad kromě BIS, to byla nová informace. Horáček ani jeho šéf Beroun na to nic neřekli,“uvedl zdroj redakce.