Summit v Praze: střední Evropa se střetne s Německem

BRATISLAVA, BERLÍN V Praze se schyluje k vůbec největšímu střetu střední a východní Evropy s Německem.

Napsal to týdeník Der Spiegel o dnešní schůzce zemí visegrádské skupiny k jejich vlastnímu plánu na zastavení imigrační vlny. To se nelíbí Německu.

Jde o to, že zatímco kancléřka Angela Merkelová prosazuje spolupráci s Tureckem na zmírnění přílivu imigrantů, země Visegrádu na Turecko nespoléhají a chystají plán B.

Spočívá v uzavření balkánské trasy, kterou běženci převážně putují na Západ. Právě o tom budou dnes v Praze jednat zástupci V4 s Makedonií a Bulharskem. Cílem je posílení jejich hranic s Řeckem, které je podle ministra Zaorálka „průtokovým ohřívačem“imigrantů.

Napětí, které před summitem panovalo, potvrdilo i vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica. Podle něj Německo kvůli pražskému summitu V4 podalo Bratislavě stížnost. Hovořil o ní jako o demarši s dovětkem, že „co si to V4 dovoluje spolu s Bulharskem a Makedonií hovořit o ochraně vnějších hranic“.

Ministr Zaorálek potvrdil, že se Německo o dnešní schůzku zajímá. Dotazy však nevnímá jako stížnosti, ale jako vysvětlování nejasností a hledání společného přístupu. „Samozřejmě i my usilujeme o společné evropské řešení. To, že jsou rozdíly, to je pravda. Ale také problémy, kterým čelíme, jsou mimořádné a není divu, že nemáme úplně na všem shodu,“uvedl Zaorálek.

Týdeník Der Spiegel napsal, že nejsilnějšími odpůrci spolupráce s Tureckem jsou právě země visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko). Plán Merkelové totiž počítá nejen s tím, že migranti budou z Egejského moře vraceni do Turecka, ale že EU každoročně z Turecka přijme 200 tisíc až 300 tisíc běženců. Ti by měli být následně rozděleni mezi členské státy Evropské unie podle jejich velikosti a ekonomické síly.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák však tvrdí, že není možné nechat řešení uprchlické krize v Evropě na Turecku.

A slovenský premiér Fico v nedělní debatě prohlásil, že Slovensko si na základě diktátu nenaveze na své území žádné migranty.

Německé obavy, že země na východě EU budou chtít zcela uzavřít takzvanou balkánskou cestu, potvrdil i německý deník Die Welt. „Znamenalo by to totiž odříznutí Řecka ze schengenského prostoru a nově definované vnější hranice EU,“napsal. Odvolával se přitom na politiky z vládní SPD, vicekancléře Sieg- mara Gabriela a ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. Podle nich „není možné takhle přímočaře redefinovat vnější hranice EU, a to ještě bez dohody s tím státem, kterého by se to přímo týkalo, tedy s Řeckem“.

Německým politikům jde o celoevropské řešení.

Podle Spiegelu se Merkelová obává, že pokud se uzavře balkánská trasa, desítky tisíc migrantů uváznou v Řecku a v zemi to způsobí chaos. Migranti také mohou využít nové cesty, třeba přes Albánii nebo Itálii, takže to nebude mít žádný efekt. Uprchlická vlna přitom ani v zimních měsících nepolevuje, jen od začátku roku registrovalo Bavorsko 100 tisíc migrantů.

Nerebelují však jen státy visegrádské čtyřky. Francie o víkendu uvedla, že odmítá trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi státy EU.

Také Rakousko, které se nachází na balkánské cestě, chce podle listu Die Welt poslat vojáky a policisty na řecko-makedonskou hranici. „Makedonie musí být připravena zcela zastavit příchod migrantů z Řecka,“řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Rakousko brzy přestane přijímat nové migranty a uprchlíky. Horní hranice 37 500 lidí, kterou vláda letos přijala, se naplní během příštích měsíců.

Situace na řecko-makedonské hranici je napjatá už od listopadu, Makedonci na své území pouštějí jen Syřany, Afghánce a Iráčany. Minulý týden začala Makedonie na hranici stavět plot z ostnatého drátu, aby zamezila ilegálním přechodům hranice. — Dagmar Langová, Jana Šafaříková

Makedonie musí být připravena zcela zastavit příchod migrantů z Řecka.

Kurz, Sebastian rakouský ministr