Ukrajincům víc otevřeme dveře
„Je to náš závazek a ten platí,“říká o kvótách Unie na azylanty státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. „Letos jich může přijít asi devět set.“
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza je považován za nejvlivnějšího člověka na tomto postu za mnoho posledních let. Hájí summit Visegrádu a jeho přípravu na odříznutí Řecka jako nutnou reakci na situaci, že by jiné plány nevyšly.
Na summitu V4 se dohadovalo zavření severní řecké hranice. Ale vlnu migrace mohou nyní zastavit i lodě NATO v Egejském moři.
Je to věc, která určitě pomůže. Už dnes funguje velmi dobře turecko-řecká spolupráce v rámci Aliance a tato akce ji ještě prohloubí. NATO má navíc ve Středozemním moři už nyní velké množství lodí, takže mohou velice rychle zasáhnout. Třetí důležitou věcí je, že lodě NATO budou moci lidi, které zachytí, odvážet zpět do Turecka.
Je tedy rozdíl v tom, že lodě unijní pohraniční agentury Frontex je do Turecka vozit nemohly?
Ano, lodě Frontex operovaly v řeckých výsostných vodách. A v tu chvíli musely zachráněné migranty odvézt do Řecka. NATO může operovat v tureckých vodách.
Je tedy operace Aliance cestou, jak migrační vlnu zastavit a změnit v něco zvládnutelného?
Pomůže to, byť proud to zcela nezastaví. Omezit proud z tisíců lidí denně na desítky nebo maximálně stovky musí Turecko samo. Ti lidé se prostě nesmějí dostat z Turecka na moře.
A proč to Turecko zatím nedělá? Protože ještě nedostalo slíbené tři miliardy eur?
Ty peníze jsou pro ně to nejmenší. Mnohem důležitější je bezvízový styk s Evropskou unií, postup jednání o vstupu Turecka do Evropské unie.
Zastaví tedy Turci proud uprchlíků už na jaře, jak všichni doufají?
Proud je stále stejný. Poslední tři, čtyři měsíce přichází jeden až dva tisíce lidí denně. A je vidět, že Turci nedělají, co slíbili. Zároveň Turci vědí, že Evropa bude mít trpělivost maximálně do konce března. A pokud ta čísla výrazně neklesnou, tak řada zemí dohodu s Tureckem vzdá a bude přemýšlet nad tím, kde jinde ten proud migrantů zastavit.
A kde jinde se dá proud migrantů zastavit?
Nejde zastavit na jižní hranici Řecka. První možná linie je severní hranice Řecka s Makedonií, Bulharskem a Albánií. To je hranice, která se dá opevnit a rozdělit na ní migranty na ty, kteří mají šanci získat v EU azyl, a zbytek otočit zpátky.
Sami Řekové by migranty do Turecka vracet nemohli třeba hned z ostrovů?
Do teď Řekové nebyli ochotni vracet lidi do Turecka, protože ho nepokládali za bezpečnou zemi. Teď už se Turecko dostalo na řecký seznam bezpečných zemí, což je důležitý pokrok, takže Řecko je ochotno lidi do Turecka vracet. Otázkou je ale ochota Turků spolupracovat. Ta závisí i na readmisních dohodách Turecka s dalšími státy, aby ty lidi mohli vracet dál. A v případě občanů Sýrie migranty nemáte ani kam vracet.
Jak to, že lodě NATO mohou do Turecka vracet všechny zachycené migranty?
Protože je zachytí už v tureckých vodách a ti lidé ještě nepřekročili unijní hranici. Pokud se dostanou do řeckých vod, jsou formálně v Evropě a mohou žádat o azyl.
Takže kromě akce Aliance recept na zastavení migrační vlny stále ještě není?
Pokud by fungovala dohoda s Tureckem, tak se ten proud výrazně omezí. Turci mají schopnosti, možnosti, vybavení, aby své pobřeží uhlídali. Pokud to Turecko dělat nebude, tak druhou šancí je nová pozemní hranice.
A my v tom Řeky prostě necháme?
Je pravda, že Řecko se dostane pod obrovský tlak. Budou se tam hromadit stovky tisíc lidí a Unie bude muset Řecku poskytnout masivní pomoc, aby to zvládlo. A dokud se neuklidní konflikt v Sýrii, tak bude proud pokračovat. To, co nejvíce může omezit jarní vlnu migrantů, je proto zřejmě nyní uzavřená dohoda o příměří v Sýrii. Asadova ofenziva je to, co žene desítky, stovky tisíc lidí ze Sýrie pryč.
Maďarský premiér Viktor Orbán mluvil o „tajném plánu“Angely Merkelové na odebrání několika set tisíc migrantů přímo z táborů v Turecku, pokud se podaří příliv nelegálních migrantů do Řecka zastavit.
Žádný tajný plán to není, Berlín to říká nahlas a tento plán má svoji logiku. Pokud zastavíme ilegální cesty, musíme dát lidem, kteří mají právo na azyl, šanci se do Evropy legálně dostat. A není to debata jen německo-turecká. Bude ale na každém státu, kolik a jakých uprchlíků si sám vezme.
Takže Česko se plánuje připojit ke skupině zemí, které si budou žadatele o azyl přímo z Turecka rozdělovat?
My přijímáme spoustu lidí z Ukrajiny a z východní Evropy. Jsou země, které jsou otevřenější pro přistěhovalce z Blízkého východu. My prostě daleko radši máme otevřené dveře směrem z východní Evropy a těmto lidem neposkytujeme cíleně azyl, ale dáváme jim povolení k pobytu a povolení pracovat. Dveře na Ukrajinu nyní otevíráme ještě víc.
Na druhé straně ale máme podle kvót přijmout i několik tisíc migrantů z Řecka a Itálie, což jsou z velké části Syřané nebo Afričané. Splníme alespoň tento závazek?
Je to náš závazek a ten platí. V tuto chvíli jsme nabídli několik desítek míst pro relokaci z uprchlických táborů v Řecku a Itálii. A čekáme, kdy nám přijde první seznam lidí, které bychom si měli převzít. Pak se uskuteční naše bezpečnostní prověrky, a pokud jimi ti lidé projdou, mohou být přepraveni do Česka.
Kolik by jich mohlo letos být?
Asi devět set.
Dají se čekat velké změny v Německu, pokud se nepodaří zastavit současnou migrační vlnu?
Všichni samozřejmě s napětím čekají na troje březnové zemské volby. Je vidět, že nespokojenost Němců je poměrně velká. I proto je pro řadu zemí hraniční dobou březen, kdy si budeme muset říci, zda dohoda s Tureckem funguje. A pokud ne, kde je ta druhá varianta. Opakování loňského roku není možné.
Vy jste ale druhou variantu prosazovali na včerejším summitu V4 v Praze, na který si Německo údajně stěžovalo. Vytváří se tu plánem B protiváha Německu?
Visegrád žádný plán B nenavrhuje. Věříme tomu, že pokud Turecko bude chtít, může splnit svou dohodu. Pokud by ale Turecko proud nezastavilo a Německo nebo Rakousko se rozhodly zavřít své hranice, musíme být připraveni pomoci těm, kterých se to dotkne nejvíc. Řecku na jedné straně nové hranice a Makedonii a Bulharsku, které by novou evropskou hranici musely bránit. My dohodu s Tureckem podporujeme. Ale bylo by trestuhodné nebýt připraveni na alternativy a jen přihlížet chaosu, který by na Balkáně mohl vzniknout.
Slovenský analytik Milan Nič říká, že ze skvělé značky Visegrád se dnes stala nadávka. Má cenu pro vaši proevropskou vládu utužovat spojenectví s takovými politiky, jako je Viktor Orbán nebo nová polská premiérka Beata Szydlová?
Cenu to má. Váha tohoto uskupení, pokud ho dokážete ovlivňovat, je určitě větší, než je váha jedné z 28 zemí EU. Značku Visegrádu se nám v minulých měsících podařilo výrazně posílit. Nevěřím tomu, o čem mluví nyní mnoho lidí, že značka Visegrádu je toxická.
Musíme se ale snažit hledat i pozitivní věci a přicházet s vlastními řešeními. A ne jen dávat najevo, co nechceme, jak se stávalo v minulosti. Pokud má mít Visegrád budoucnost, musí si pozitivní agendu hlídat. Nesmí to být jen koalice těch, co něco nechtějí. Nemít jen negativní agendu a být jako Visegrád schopni uzavírat v rámci Unie i spojenectví s dalšími zeměmi.
Podobně jako na V4 panují v EU pochyby i nad Milošem Zemanem. Je Zeman stále proevropský politik?
Miloš Zeman začal jako proevropský prezident. To, že vyvěsil vlajku Evropské unie na Pražském hradě, byl po zkušenostech s Václavem Klausem velmi důležitý signál. A vidíme, kam se od té doby, kdy vlajku vyvěšoval, dostal. Ale víc bych to jako státní úředník nekomentoval.