Česká občanka láká hlavně Slováky a Ukrajince
PRAHA Tolik cizinců – přes pět tisíc – jako předloni se od počátku třetího tisíciletí českými občany ještě nestalo. A proč právě v roce 2014? Od ledna tohoto roku totiž začal platit nový zákon o státním občanství České republiky. A Český statistický úřad bilancoval, co přinesl.
Tak například: Česká republika patří v evropském srovnání k zemím, které svým občanstvím spíše šetří. Co do počtu obyvatel srovnatelné Portugalsko udělilo ve stejném roce šestkrát více občanství.
„Od roku 1999 bylo občanství uděleno 54 608 cizincům. Téměř z poloviny se jednalo o osoby ze Slovenska, z 15 procent o bývalé občany Ukrajiny,“přibližuje detaily analýzy Českého statistického úřadu jeho předsedkyně Iva Ritschelová. Oproti dlouhodobým statistikám byli výrazně úspěšnější Ukrajinci, kteří tvoří 41 procent všech úspěšných žadatelů v roce 2014.
Roste také počet cizinců, kteří v Česku legálně žijí. Už od roku 2008 sice ubývají lidé pocházející ze zemí mimo Evropskou unii, ale ještě výrazněji roste počet cizinců z osmadvacítky. Méně v Česku žije především Ukrajinců. Jejich počet se snižuje trvale od roku 2008. Přesto i nadále tvoří 23 procent všech cizinců žijících v Česku. V této statistice však už jen těsně předčí Slováky, jejichž počet tu od roku 2008 naopak roste.
Uprchlíci k nám moc nechtějí...
S rostoucím počtem udělených státních občanství i celkového počtu ci-
zinců v Česku kontrastuje nízký počet lidí žádajících o mezinárodní ochranu, který byl loni dvanáctkrát nižší než v roce 2001.
Svědčí o tom data, která včera na tiskové konferenci ČSÚ představil Daniel Chytil z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí.
Počet žadatelů o mezinárodní ochranu se loni v Česku zvýšil jen o necelých čtyři sta z celkových 1 525 žádostí. Celkem 45 procent z nich přitom tvořili Ukrajinci, Syřané jen devět procent a Iráčani pouze dvě.
Tím se Česká republika výrazně odlišuje od celkových dat v rámci Evropské unie, kde nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu přicházelo ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.
... a my nechceme je
Přesto je ochota české veřejnosti pomáhat takovým lidem stále menší. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury CVVM, podle kterého v lednu opět ubylo těch, kteří by byli ochotni přijímat uprchlíky ze zemí postižených válečnými konflikty.
Skoro dvě třetiny Čechů mají za to, že bychom je přijímat neměli. Opak si myslí jen tři procenta lidí. Češi uprchlíky navíc považují za podobně vážnou bezpečnostní hrozbu jako teroristickou organizaci Islámský stát.
Negativně se Češi staví především k uprchlíkům ze zemí Blízkého východu a severní Afriky. K přijetí lidí prchajících před tamními konflikty se negativně vyslovilo 80 procent dotázaných. O něco pozitivnější přístup mají Češi podle průzkumu k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. V případě tamních uprchlíků je podíl Čechů odmítajících přijímání nižší jen o 6 procent.