Fakta Čím se „živí“Temelín
vzdušnou čarou. Tedy přes na poměry Vysočiny hustě obydlené oblasti, blízko měst Jihlava, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod.
Zatím se těžit nevyplatí
Aby se tady začalo opravdu těžit, musely by nejdříve podstatně stoupnout ceny uranu. „Pokud by se uvažovalo o těžbě, tak pouze pod podmínkou její ekonomické výhodnosti,“potvrdil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Při současných cenách by se těžit ne- vyplatilo. Výstavba dolu se proto podle něj nepřipravuje. Zato ale možnost důl v budoucnu rychle otevřít ano. „Je racionální vytvořit podmínky, aby v budoucnu mohlo být o těžbě v Brzkově efektivně rozhodnuto,“uvedl Kotrba. Konkrétně státní podnik Diamo, který dosud těží v Rožné, žádá o rozšíření Chráněného ložiskového území za účelem ochrany zásob uranu jako strategické suroviny. Brzkov i okolní vesnice a města však poukazují na to, že předtím, než chráněné území vznikne, musí být podle zákona dokončen řádný průzkum. Což se zatím nestalo.
„Diamo přeskočilo několik řízení, která mělo absolvovat. Prvotním je řízení o stanovení průzkumného území, po jeho povolení se provede řádný geologický průzkum a teprve poté lze činit další kroky. Je to jako postup stavebníka rodinného domu, který by si požádal o kolaudaci, ale neměl by územní rozhodnutí ani stavební povolení,“míní Luboš Kli- ment, právní zástupce obcí Brzkov, Věžnice a měst Polná a Přibyslav.
Celá záležitost tak zřejmě vyústí v komplikovaný spor, ve kterém sehraje klíčovou roli ministerstvo životního prostředí. „Během aktuálního řízení vyzve MŽP v souladu se zákonem a vyhláškou žadatele (s. p. DIAMO) o doplnění žádosti,“uvedla tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Geologický průzkum ale podle ní horní zákon nepožaduje.
ČEZ: Je jedno, kde kupujeme
O otevření nového uranového dolu se uvažuje v době, kdy je ho na světových trzích nadbytek. Cena, kterou platíme za jeho dovoz, je zhruba poloviční, než by činily náklady na vybudování dolu a domácí těžbu. Ani ČEZ, který je hlavním odběratelem uranu, o něj příliš nestojí. „Nám je to v zásadě jedno, na trhu je ho dost a z různých zdrojů, takže ani bezpečnostní hledisko nevidíme jako významné,“řekl mluvčí Ladislav Kříž. Obě české jaderné elektrárny – Temelín a Dukovany – potřebují pro roční provoz 650 tun uranu. Jen necelá třetina pochází z Česka, kde se nyní těží asi půl procenta ze světové produkce. Zbývající uran nakupuje ČEZ ve světě. Pochází například z Kazachstánu, Austrálie, Kanady či Ruska. Avšak i český uran musí kvůli tomu, aby se změnil v jaderné palivo, nejdříve do ciziny. Je převezen do zpracovacích závodů, kde probíhá jeho konverze a obohacení. ČEZ využívá více dodavatelů hlavně z EU (společnosti Areva ve Francii a Urenco, působící ve Velké Británii, Německu a Nizozemsku) a v menší míře Ruska. Výroba paliva pokračuje přeměnou na oxid uraničitý, který se lisuje do malých pelet o hmotnosti asi 5 gramů.