Makedonská hráz, dilema pro EU

Představu, že by hranice Makedonie s Řeckem mohla zastavit na takzvané balkánské trase příliv migrantů dál do Evropy, nesdílí jen země Visegrádu. Jde spíše o to, do jaké míry nečlenskou zemi EU do řešení uprchlické krize zapojit.

SKOPJE, PRAHA Makedonské úřady už dokončují stavbu žiletkového plotu, který by měl definitivně znemožnit nelegální překračování hranice s Řeckem. Důvod je jasný: v loňském roce byla Makedonie bezkonkurenčně největším tranzitním bodem pro běžence, kteří mířili z Řecka dál do západní a severní Evropy. Zemí prošlo podle odhadů na 700 tisíc migrantů. V čem jsou ale hlavní dilemata plánu, který počítá s uzavřením hranice?

Podle nejmenovaných makedonských činitelů, které citoval německý zpravodajský kanál Deutsche Welle, půjde hranici po dostavbě plotu kdykoli zablokovat – čekat se však bude stejně na signál z Evropské unie. „Rozhodnutí o uzavření naší hranice nepadne ve Skopji, ale v Bruselu či Berlíně,“řekl Deutsche Welle jeden z makedonských činitelů.

Zatímco hlavně země „visegrádské čtyřky“(Slovensko, ČR, Polsko a Maďarsko) podporují co nejrych- lejší uzavření této hranice, politici v zemích více na západ takové řešení převážně kritizují. Například Gerald Knaus, předseda Evropské iniciativy pro stabilitu, řekl: „Nápad využít ke zvládnutí krize a záchraně Schengenu nejslabší stát na celém Balkáně je bláznivý.“

Plán, který počítá s vystavěním bariér na hranicích s Řeckem od Albánie přes Makedonii až po Bulharsko, považuje Knaus za „Orbánovo dítě“. Vize, v níž se Makedonie, země, která ani není členem EU, stane hrází proti uprchlické krizi poté, co by ze schengenského prostoru bylo vyloučeno Řecko, měl však už dříve podporu i v Bruselu. Na konci ledna šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker napsal slovinskému premiérovi Miro Čerarovi a ujistil ho, že „komise podporuje plán pomoci Makedonii na hranici s Řeckem vysláním policistů a materiálu“. A ačkoli německá kancléřka Angela Merkelová chce skoncovat s balkánskou migrační trasou hlavně přísnější kontrolou pašeráckých tras v Egejském moři a lepší spoluprací Řecka s Tureckem, o „makedonském řešení“a vyloučení Řecka ze Schengenu začali hovořit i ekonomičtí experti kancléřčiny strany CDU.

„Nemáme čas čekat, až se Řecko konečně začne držet standardů v EU,“citoval německý list Die Welt šéfa hospodářské rady CDU Wolfganga Steigera. „Jestliže nějaká země neplní své povinnosti, musí se Schengen posunout směrem ke střední Evropě,“dodal Steiger.

Otazníky v každém případě vyvolává i situace v Makedonii. Po obvinění z korupce, volebních podvodů a nelegálních odposlechů politických protivníků odstoupil v polovině ledna premiér Nikola Gruevski. Jeho strana však stále vede vládu – a stavbu plotu na jižní hranici podporuje. Otázkou je, jak dlouho tento makedonský status quo vydrží.

Nehledě na spory o míře zapojení Skopje do řešení migrační krize makedonští činitelé doufají, že se nakonec najde řešení, které by udrželo migranty v Turecku či jejich rodných zemích.

„Představte si, že bychom museli zastavit 50 či 100 tisíc lidí, pokoušejících se překročit hranici. To žádný plot nevyřeší. To budeme do těch lidí střílet?“citoval server Deutsche Welle vysokého činitele makedonské policie.