Odtrhly se od měst, mají se líp
Politická roztržka na radnici téměř osmdesátitisícového Jižního Města před nedávnem vyústila v návrh, aby se tato velká městská část nadobro odtrhla od Prahy. Separatistické nálady pak zaujaly ostatní starosty dnes podřízených částí českých měst. Nabytí nezávislosti mnoho z nich láká. Jenže si nejsou jistí, zdali tíhu zodpovědnosti či samostatného hospodaření zvládnou.
Není tedy od věci podívat se do nejmladších českých obcí. Těch, které se od měst „trhly“v posledních dvaceti letech. Koneckonců na jejich vedení se obracejí s radou i zástupci těch částí měst, jež o vlastní nezávislosti aktuálně uvažují.
Jezdili jen před volbami
„Rozhodně osamostatnění nelitujeme, i když nebylo lehké začínat od nuly. Obec byla dost zanedbaná, ale zažili jsme nové obrození. Během patnácti let jsme opravili celou obec, vybudovali kulturní dům, rozhlednu, protipovodňové hráze, zrekonstruovali koupaliště, revitalizovali náves,“říká Ivana Holomková, starostka Spešova, který se v roce 2000 odtrhl od Blanska.
Tehdy do Spešova proudil z centrální kasy jen asi milion korun ročně. Dnes obec hospodaří s rozpočtem šestkrát vyšším. „Zmíněné projekty by v žádném případě pod Blanskem nebylo možné realizovat. Jako okrajová část jsme byli opravdu na okraji zájmu a řešilo se pouze to nezbytné,“doplňuje Holomková.
Letité zanedbávání zažily i malebné Držovice, jež ještě před deseti lety spadaly pod Prostějov. „Špatné silnice, nepořádek, úklid sněhu a sečení trávy byl zázrak, investice minimální až žádné. Jen jednou za čtyři roky přijela před volbami rada Prostějova, aby opět naslibovala, uklidnila lidi a získala hlasy,“popisuje zdejší starostka Blanka Kolečkářová.
Začátky byly zvláštní. Tehdy musela úřadovat z vlastní kuchyně, protože budova obecního úřadu ještě nestála. To už neplatí. Kromě radnice se vybudoval i nový park, most, dětské a workoutové hřiště či chybějící vodovod. A nově nabytá samostatnost se projevila i v obnově spolkového života.
„Vznikly nové spolky a staré se podpořily. Máme tu tradice, společenský život, hodně se tu staví. A co by se nám podařilo pod městem? Snad skoro nic,“dodává Kolečkářová, s níž se o možnosti odtržení radí starostové městských částí dosud patřících pod prostějovský magistrát, ale třeba i Brna–jih či vyškovských Dědic.
V Česku je na evropské poměry nebývalé množství obcí s vlastní radnicí – přes šest tisíc. Mnoho jich získalo samostatnost po listopadu 1989. Pak se exodus takřka zastavil. I tak podle nedávného zjištění MF DNES o odtržení uvažuje či alespoň někdy přemýšlelo zhruba pětadvacet okrajových městských částí tří největších českých měst – Prahy, Brna a Ostravy.
Kdyby se všechny rozhodly k odchodu, moravské metropole by rázem přišly asi o třetinu obyvatel a hlavní město zhruba o desetinu.
„Malým“radnicím nejvíce vadí chronické přehlížení, malé pravomoci a nedostatek peněz, jež jim z centrály posílají. „Městská část Brno–sever má pětačtyřicet tisíc obyvatel. Je jedním z největších sídel kraje a je paradoxní, že každá vesnice s postavením obce má více pravomocí,“řekl před měsícem MF DNES starosta Martin Maleček.
Poslední kapka: zrušení školy
Želechovice nad Dřevnicí si užívají samostatnosti teprve sedm let. Od Zlína je definitivně odehnala snaha magistrátu zrušit místní školu. Dnes je původně odepsaná budova opravená a její šedou fasádu zdobí nápadité a hravé obrazce. Peněz na investice je teď poměrně dost. Starosta Michal Špendlík odhaduje, že se obecní rozpočet od dob „područenství“zvětšil trojnásobně.
Zrušení místní školy urychlilo odtržení i ve Spešově a v Ladné, která získala suverenitu na Břeclavi před deseti lety. V Chotěbuzi to byl nápad Nového Jičína vybudovat v obci záchytné parkoviště pro čtyři sta kamionů a v Držovicích přestěhování nepřizpůsobivých lidí řízené prostějovským magistrátem.
„Není čeho litovat. Město se o nás téměř vůbec nezajímalo a dnes víme, že mu plynulo z těžby zemního plynu dostatek peněz na údržbu všeho v obci,“tvrdí starostka Ladné Renáta Priesterrathová a vypočítává, že za těch deset let si obec vybudovala sportovní halu, bydlení pro seniory, sběrný dvůr, hasičskou zbrojnici či zasíťovala pozemky k výstavbě rodinných domů.
Doporučuji ustrkovaným
Takhle vypadá nezávislost v praxi. Sice s ní zpravidla zmizí i centrální financování městské dopravy či veřejného osvětlení, ale nikdo z oslovených starostů by ji za to zpět nevyměnil. „Velkou výhodou je, že si sami rozhodujete o svých prioritách a rozvoji obce. Na druhou stranu musíte lépe hospodařit a také rozvážněji připravovat financování větších investičních akcí. Ovšem osmnáct let našeho osamostatnění ukazuje, že to bylo dobré rozhodnutí,“míní Martin Pinkas, starosta zmíněné Chotěbuzi, jež se v roce 1998 odtrhla od Nového Jičína.
Starostka Ladné Renáta Priesterrathová nepochybuje, že kdyby se u nich opět v referendu rozhodovalo o odtržení, lidé by zase souhlasili. „Dnes se v obci téměř nenajde člověk, který by řekl, že to bylo špatné rozhodnutí. Doporučuji to všem, kteří mají pochybnosti, zda nejsou na okraji zájmu,“dodává.