-0,22 Křetínský táhne Evropou. Kupuje špinavé zdroje
PRAHA Ještě před pár lety bylo prakticky nemyslitelné, že by si čeští byznysmeni pořizovali v Německu velké podniky. Nyní je tomu jinak, český velkokapitál však často pořizuje aktiva, o něž místní ztratili zájem.
To je i případ včera ohlášené akvizice hnědouhelných dolů a elektráren v Lužici, které od švédské společnosti Vattenfall kupuje duo EPH Daniela Křetínského a PPF Investments, kde má peníze nejbohatší Čech Petr Kellner.
Cena za čtveřici dolů a čtyři elektrárny nebyla zveřejněna. Holding jen uvedl, že jejich hodnota dosahuje 3,4 miliardy eur a na účtech jim leží dalších 1,7 miliardy. Proti tomu stojí závazky pohybující se kolem dvou miliard eur.
Křetínský už je v Německu sedm let. Tehdy kupoval společně s polostátní společností ČEZ doly a elektrárny Mibrag a dnes tamní trh považuje za klíčový. EPH na něm zakládá svou zahraniční expanzi stejně jako na Itálii a Velké Británii. „Máme velký zájem se na těchto trzích dále rozvíjet,“říká člen představenstva EPH Jan Špringl.
Přestože němečtí politici mluví o rychlém přechodu na obnovitelné zdroje energie, Špringl věří, že hnědé uhlí budou ještě desítky let potřebovat. Jako zdroj stabilně dodávající elektřinu má totiž podle něj částečně převzít roli jaderných elektráren, které mají být do roku 2022 odstaveny.
„Myslíme si, že hnědé uhlí bude hrát klíčovou roli v této transformaci německé energetiky, tedy mezi dnešním stavem a tím, co bude za dvacet až třicet let,“říká Špringl. „Aktiva Vattenfallu, která přebíráme, patří v tomto směru k těm nejefektivnějším,“dodává.
Na první pohled jde o rizikovou aktivitu. Vždyť třeba ČEZ, který o německé doly a elektrárny projevil také zájem, nakonec závaznou nabídku nepodal. „EPH kupuje ty nejšpinavější zdroje, kterých se ostatní štítí, a věří, že na nich vydělá, než doslouží,“říká analytik J&T Michal Šnobr.
Německo je s českým trhem historicky spojeno. Jenže dříve investice proudily výhradně jedním směrem. Německé firmy otvíraly české pobočky nebo kupovaly místní společnosti.
V posledních letech se poměr sil alespoň v některých oblastech obrátil. Z Česka se stáhly některé německé firmy – to platí zejména o mediálních skupinách, jako je Axel Springer či Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft, které své české aktivity přenechaly místním miliardářům.
Ti naproti tomu vyrazili na miliardové nákupy za naši západní hranici. Nejdál je v tomto směru ministr financí a majitel holdingu Agrofert (jehož součástí je MF DNES) Andrej Babiš. Ten už v roce 2002 vstoupil do německé čpavkárny SKW Piesteritz spolu se švýcarskou skupinou Ameropa Holding. V roce 2006 se Babiš stal jediným majitelem fabriky a dnes firma tvoří vůbec nejcennější část jeho holdingu. Ročně mu nese bezmála tři miliardy korun čistého.
V roce 2013 pak Babiš do portfolia přidal obří pekárny Lieken, největšího výrobce chleba v Německu s tržbami přes 20 miliard korun a bezmála čtyřmi tisíci zaměstnanců.
Výrazný zářez na německém trhu zanechal také realitní dravec Radovan Vítek. Ten v rámci bojů o evropskou realitní skupinu Orco urval její německou dceru GSG.
V té postupně získala Vítkova CPI většinový podíl a dnes tak miliardáři říká pane například spousta kancelářských budov v Berlíně o ploše 867 tisíc metrů čtverečních a hodnotě přes 681 milionů eur (téměř 19 miliard korun).
I další čeští podnikatelé dokázali dotáhnout investice na konkurenčním německém trhu, byť ne v takové hodnotě.
Dvě firmy v Německu vlastní například Penta Investments, konkrétně technologickou skupinu Gehring Technologies a výrobce krmiva pro domácí mazlíčky Gimborn.
Moravský naftový král Karel Komárek a jeho MND má v Německu několik firem – konkrétně technologicky-těžební MND Drilling Germany, průzkumnou MND E&P Germany a plynové zásobníky MND Gas Storage Germany.
Firmy u západních bohatších sousedů ale nekupují jenom velké investiční skupiny. Výrobní závod v Německu vybudoval totiž kromě jiných Petr Cichoň, český král balených baget Crocodille. Jeho výrobní závod na sendviče se nachází nedaleko Berlína ve městě Jüterbog.
Český velkokapitál se začíná usazovat v Německu. Často však kupuje, co jiní nechtějí. „Hnědé uhlí bude hrát klíčovou roli v transformaci německé energetiky.“Jan Špringl člen představenstva EPH