Kde je svoboda utlačovaných nekuřáků?
Jako právník vím, že projednávání a příprava zákonů není nijak levná záležitost. Zlí jazykové tvrdí, že mnohaleté projednávání protikuřáckých zákonů nás stálo již více než léčení obětí pasivního kouření.
Nový návrh zákona má mimo jiné ambici zakázat kouření ve všech restauracích, kavárnách a hospodách. Mnozí to kritizují a mluví o omezení svobody podnikání. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Toto proslulé motto dnes znají snad i středoškoláci, ale našim kuřákům, praktikujícím svůj zlozvyk na veřejnosti, stále nic neříká. Kuřáci, to je takový problém nalepit si před odchodem do restaurace na sebe dostatečný počet nikotinových náplastí, abyste pak většinu nekuřáků neobtěžovali velmi nezdravým dýmem? Pokud se někdo snaží navrhnout omezení kouření na veřejnosti, tak je hned označen jako nepřítel svobody (nebo dokonce za komunistu), kde je však svoboda nekuřáků?
Podle údajů České koalice proti tabáku (ČKPT) nemoci způsobené kouřením tabákových produktů každý rok zapříčiní jen v Česku více než 18 000 úmrtí. Avšak nemusíte být přímo kuřákem, i tak se vám cigarety, respektive jejich kouř, mohou stát osudnými.
V ČR každoročně zmaří pasivní kouření více než patnáct set lidských životů. Tedy kvůli nešvaru jiných definitivně ukončí svou životní pouť na 1 500 nevinných nekuřáků. Pozor, v důsledku pasivního kouření zemře téměř dvojnásobný počet lidí, než kolik je obětí automobilových nehod na silnicích. Pasivní kouření, a to nejen podle lékařů z ČKPT, způsobuje stejné nemoci jako kouření aktivní – především kardiovaskulární, nádorová a chronická plicní onemocnění.
Jeden krátký pracovněprávní šleh: Divím se pracovníkům v pohostinství (resp. jejich odborovým organizacím), že se rázněji doposud neozvali proti krajně nezdravému pracovnímu prostředí, jemuž jsou denně vystaveni.
Pobavilo mě, že se v české Sněmovně například debatovalo o tom, že by malé obce do 500 obyvatel mohly dostat výjimku. Že by se tam v hospodách kouřit mohlo. Také by se v těchto menších obcích mohly přestat trestat menší krádeže a auta by po vesničkách mohla jezdit rychleji. V obcích nad 500 obyvatel by se mohla naopak snížit výše zdravotního pojištění a lidé by tam mohli odcházet dříve do důchodu.
— Petr Kolman, právník a VŠ pedagog