Jak se ochránit před povodní? Rybníkem Fakta Pražské rybníky
PRAHA Lesopark na Cibulce, kousek od Plzeňské ulice získá za pár měsíců novou ozdobu. Stane se jí čerstvě vybudovaný rybník, jehož hráz překříží koryto Motolského potoka. Hlavní práce by měly být hotovy do konce letošního roku, náklady dosáhnou devíti milionů korun.
„Nový rybník bude mít hlavně krajinotvornou a ekologickou funkci s možností chovu ryb,“říká Jiří Karnecki z odboru ochrany prostředí z pražského magistrátu. Sloužit však bude i jako bezpečnostní prvek v případě velké vody na Motolském potoce. Budovaná umělá vodní nádrž vznikne na ploše stávající suché retenční nádrže Homolka.
Projekt počítá s tím, že rybník zaujme plochu 4 150 metrů čtverečních a vzniknou na něm dva ostrůvky. Pro případ zachycení povodní stavbaři vybudují na hrázi bezpeč- nostní přeliv z kamenné dlažby. Hráz bude zpevněna kamenným pásem a podél potoka vznikne zbrusu nová stezka.
Nové, bezpečnější a ladnější podoby se v souvislosti se stavbou nádrže dočká i koryto Motolského potoka a jeho bezprostřední okolí. Až dosud vodní tok procházel napříč zmiňovanou suchou retenční nádrží Homolka. Z její plochy kromě jiného nyní zmizí náletové rostliny akátu a trnovníku. „Nové zrevitalizované koryto bude mělčí, mírnější a opevní je řady balvanů, podobné přírodním korytům vodních toků,“uvádí projektanti.
Nejde o první zásah odborníků a stavebních čet v této lokalitě. Revitalizovali zde již jeden z přítoků Motolského potoka s názvem Cibulky. Tehdy v této lokalitě vznikly například tůně.
V Počernicích začali jako první měřit kvalitu vody
Nejvíce rybníků v Praze spravuje městská firma Lesy hlavního města Prahy. Celkem jde o 48 vodních ploch. Rekordmanem mezi nimi je Velký Počernický rybník v Dolních Počernicích. Jedinečný není jen svou rozlohou a objemem, ale i tím, že u něj začala sloužit první hydrobiologická stanice na světě, která monitoruje kvalitu vody. V 14. století – Arcibiskup Arnošt z Pardubic nechal založit jeden z nejstarších rybníků v Kyjích.
194 000 metrů čtverečních – Takové plochy dosahuje jeden z největších pražských rybníků, Velký Počernický.
1591 – Byla dokončena stavba Rudolfova rybníka ve Stromovce. Velikost dosáhla 20 hektarů.
1888 – U Velkého Počernického (na snímku) rybníka vznikla první hydrobiologická laboratoř na světě.
roce 1888 ji zřídil a financoval hrabě Paul Derczényi, tehdejší pán dolnopočernického velkostatku.
K nejrozlehlejším pražským rybníkům rovněž patří Hořejší rybník v Hloubětíně nebo Kyjský rybník ve stejnojmenné městské části. Rybáři v metropoli si pochvalují hlavně velké množství kaprů, kteří ve výše jmenovaných rybnících žijí. Narazit zde lze i na dravce, jako jsou štiky. Oblíbené jsou ale i menší vodní plochy, třeba rybník s pochmurným názvem Vrah na Milíčovském potoce. Kromě kaprů a štik zde končí na háčcích třeba líni a amuři.
Rybářům, ale i jako protipovodňová zábrana bude sloužit nový pražský rybník. Vznikne na Motolském potoce.
Nádrže biskupské i královské
Chov ryb má v Praze dlouholetou tradici. Za hradbami pražských měst, v nynějších okrajových částech metropole, rybníky vznikaly již od středověku. Ryby totiž přinášely do kasy vrchností nezanedbatelný zisk.
Oblíbená mezi rybníkáři, ale i mlynáři byla například říčka Rokytka. „Kyjský rybník byl spolu s dalšími rybníky na Rokytce založen pravděpodobně již ve 14. století z podnětu prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic,“uvádí například historik Emanuel Poche. O kus dál na stejném toku v 16. století tehdejší majitelé Hloubětína, křižovníci s červenou hvězdou, nechali napustit Hořejší rybník. V roce 1548 král Ferdinand I. založil rybník ve Stromovce. Jeho vnuk Rudolf II. ho později nechal impozantně rozšířit na 20 hektarů. Dnes z něj zbylo pouze torzo hráze.