Po tomhle mě už v hokeji nic nepřekvapí

PRAHA Při rozhovoru se často usmíval, jako by tím chtěl říct: Já se jen tak nevzdám a když už čelit nepřízni, tak raději zvesela.

Hokejový útočník Jiří Sekáč má za sebou odvrácenou stranu úspěchu. Splnil si sen o NHL, ale stal se z něj sportovní nomád za tři sezony vyměnil čtyři kluby. Ve skončené základní části kvůli dvěma trejdům postupně hrál za Anaheim, Chicago a naposledy za Arizonu.

Třiadvacetiletý Sekáč je zatím spolu s bekem Michalem Jordánem jednou ze dvou posil národního týmu z NHL. A věří, že se na šampionátu odrazí k veselejší budoucnosti.

Říká se, že na všem zlém je cosi dobrého. Co ve vašem případě?

Snad kromě nějakého vážného zranění, co by mi ukončilo kariéru, mě už v hokeji asi nic nepřekvapí. Člověka tyto věci zocelí. A myslím si, že když vydrží, tak se mu to vrátí. Jednoduché to však není.

V sezoně se vám nedařilo střelecky, dal jste jediný gól. Přesto: byly nejhorší ony dva trejdy?

Určitě. Když mě vyměnili v první sezoně z Montrealu do Anaheimu, člověk to ještě nějak vzal. Řekne si, že začne znova, že má nový start. Ale když se vám to stane dvakrát třikrát, začnete být nervózní; přemýšlíte jinak, začnete se bát. Potom ani hokej nestojí za moc.

Zkuste všechny trejdy popsat.

První rok jsem výměnu nečekal úvodní půlku sezony jsem neměl vůbec špatnou, takže stále můžu jen těžko odhadnout, proč se tak stalo. V Anaheimu už jsem to upřímně čekal: v bodech jsem nebyl dobrý a trenér mě moc nestavěl. Tušil jsem to. V Chicagu se dělá spoustu trejdů, hodně obměňují kádr směrem k play-off. Ne že bych s tím počítal znovu, ale říkal jsem si, že je to možné.

Tahle sezona nestála za nic: Jiří Sekáč zažil v NHL rovnou dvě výměny! Nejhorší zkušenost kariéry chce útočník obrátit k lepšímu účastí na mistrovství světa. A sní také o Světovém poháru. I přes všechny trejdy chci dál zůstat v NHL. Určitě! Byla by hloupost se sbalit a hodit tyhle dva roky za hlavu. Člověka vše zocelí.

A co dál? Zůstanete i pro příští sezony v Arizoně?

Všechno se teď řeší. Situace se zkomplikovala tím, že vyhodili našeho generálního manažera. V nejbližší době se asi nebude dělat moc podpisů, takže čekám.

Jaký je při věčných výměnách osobní život?

V Anaheimu jsem měl bydlení. Když mě vytrejdovali do Chicaga, byl jsem dva týdny na hotelu, zařídil si bydlení... A pak mě zase vyměnili, tak jsem byl zase na hotelu. V Arizoně jsem to naštěstí už dobydlel. (úsměv)

A do toho všeho i bída na ledě... O to těžší pro vaši psychiku?

Samozřejmě. Začátek jsem za Anaheim neměl úplně špatný, ale trápil se celý tým a já se do toho zranil. To byla tečka. Zranění mě položilo, už jsem se nedostal zpátky. Byl jsem mimo šest týdnů, dvacet zápasů. Během nich se mužstvo rozjelo a já už místo v sestavě nenašel.

Řekněte, máte vlastně po tom všem chuť bojovat dál o NHL?

Určitě! Vím, je to náročné. Ale nechci to jen tak zabalit a hodit minulé dva roky za hlavu, jakkoli nebyly nejlepší. Sbalit se a jít by byla hloupost.

Umíte trable vypustit z hlavy?

Dřív jsem to tak měl. Ale samozřejmě jde hodně o sebevědomí; teď se budu snažit vyhrabat ten poslední zbyteček. Zkusit si vzpomenout, jak jsem hrával dříve.

Změnila vás NHL i v tomhle?

Stoprocentně směrem k jednoduchosti. Všichni se snaží hrát bez chyb, což mi trošku ubralo na tom, co mě vyzdvihovalo, tedy že jsem občas udělal akci, kterou lidé ocenili. V NHL to není tak jednoduché. Musíte mít postavení v týmu, abyste si to mohli dovolit.

Jak se s takovou změnou sžít?

S tím člověk nic neudělá. Když vám v NHL dají roli, je lepší ji ne třeba úplně akceptovat, ale prostě dělat to, co po vás chtějí a spíš do toho vložit něco svého navíc a doufat, že si všimnou a dají vám šanci.

Po tom všem se asi do národního týmu docela těšíte, že?

Strašně! Co jsem byl v nároďáku, vždycky tady byla výborná parta. Jsem rád, že si můžu aspoň trošku Cestovatel