O české vrtulníky se utkají čtyři firmy
PRAHA Česká armáda rozjíždí velké utrácení za novou techniku. Jednou z největších položek za minimálně devět miliard tvoří 12 nových vrtulníků. Ačkoliv jde o třetí největší zakázku v historii armády, zatím se připravuje bez větší pozornosti.
Velké otevřené soutěže se však nedočkáme – ministerstvo obrany počítá s tím, že zakázku zadá ve spolupráci s vládou jiného státu. Podobný systém naposledy Česko využilo v případě pořízení gripenů.
Ministerstvo už začalo s přípravami celého projektu na pořízení víceúčelových vrtulníků. Do konce listopadu chce mít jasno, jaké vlastnosti mají nové vrtulníky mít a jakým způsobem se bude soutěžit.
„V červenci se předpokládá schválení programu rozvoje vzdušných sil, v září by mělo ministerstvo financí vydat souhlas s financováním akce a v listopadu bude informována vláda,“přiblížil časový harmonogram Jiří Caletka z tiskového od- boru ministerstva obrany. Poté se chce ministerstvo obrátit na vlády jednotlivých států, na jejichž území se vrtulníky vyrábějí.
V praxi tak půjde hlavně o USA, kde sídlí dva výrobci Bell a Sikorski. Na větší komplikace úředníci narazí v případě vrtulníků od Airbusu, který vyrábí na území více států.
Jasno o vítězi soutěže chce mít ministerstvo v polovině příštího roku. Tím, že půjde o vládní dohody, bude dodávku garantovat vláda jiného státu.
Podle Caletky mají vrtulníky sloužit k zajištění obranyschopnosti státu a ke splnění závazků a úkolů vyplývajících z členství v Severoatlantické alianci a dalších mezinárodních organizacích.
„Moderní víceúčelové vrtulníky jsou schopné naplnit široké spektrum misí a úkolů, a to při podpoře všech druhů operací ve dne i v noci, včetně ztížených povětrnostních podmínek. Jde zejména o úkoly z oblastí podpory pozemních sil, vzdušného průzkumu, podpory velení a řízení, podpory speciálních operací a posílení protivzdušné obrany,“vypočítává Caletka. Stát si zatím na vrtulníky v prvním materiálu vyčlenil 8,6 miliardy korun, konečná částka se však může pohybovat výrazně výš.
Vzdušné síly tuzemské armády mají aktuálně 29 bitevních vrtulníků Mi-24/35. Od roku 2011 se plánuje jejich vyřazení a nahrazení stroji kompatibilními s technikou NATO.
Klíčové pro výběr bude nastavení podmínek, jaké vrtulníky vlastně armáda chce – některé stroje to může rovnou vyřadit ze hry. Bílá kniha ministerstva obrany z roku 2011 mluví o tom, že by se vrtulníky měly dát využít nejen k vojenským účelům, ale i pro integrovaný záchranný systém. To by zvýhodňovalo evropské výrobce, kteří nabízejí vojenské verze svých civilních vrtulníků, naopak americký Sikorski Black Hawk je čistě vojenský stroj. Svoji roli mohou hrát i náklady na údržbu a náhradní díly.
Transakci ještě může ovlivnit současný spor o provoz Letecké záchranné služby. Ministr financí Andrej Babiš chce, aby provoz přešel pod stát a zajišťovala ho armáda s policií. Podle ministra obrany Martina Stropnického však armáda nemá dost vrtulníků a personálu.
Podobný výběr za sebou má slovenská armáda. Ta se nakonec rozhodla pro americké Black Hawky od firmy Sikorski.
Stát bude vybírat mezi evropskými a americkými výrobci, Slováci zvolili americké stroje.
UH-1Y Venom – Bell