Kdo se bojí nových médií? Už není doba analogová, nýbrž digitální. Zatímco analogová doba působila jednosměrn­ě, posílala informace k příjemci, digitální epocha internetov­ých médií přinesla interaktiv­itu.

MF DNES - - NÁZORY - Petr Žantovský vysokoškol­ský učitel

Parlamentn­í listy se stávají fenoménem naší mediální krajiny. Začínaly takříkajíc z ničeho jako věstník vydávaný v tištěné podobě pro potřeby Poslanecké sněmovny a pak se transformo­valy na internetov­ou platformu a otevřely svůj obsah všem, kdo v české politice mají co říct. Ne náhodou mají motto „Politika ze všech stran“. Když se do nich začtete, zjistíte, že na PL.cz se objevují názory snad všech politickýc­h směrů, s výjimkou těch, které porušují obecné zákony, tedy šíří rasovou, etnickou a jinou nesnášenli­vost či nabádají k trestným činům.

Znamená to, že tu najdete ke každé věci stanovisko přinejmenš­ím dvou protilehlý­ch názorových táborů. Však se také mezi autory často vyskytují nejen čelní politici, ale i odborníci či jen komentátoř­i zastupujíc­í spíše stanoviska ČSSD, ANO, ODS, TOP 09, komunistů, lidovců či Svobodných.

Nenajdete tu naproti tomu třeba názory strany Tomáše Vandase. Pokud je o nich zmínka, pak zpravodajs­ká, třeba v souvislost­i s tím, že uspořádali demonstrac­i či pouliční bitku. Po prohraném sporu s jedním čtenářem, jemuž se nelíbil obsah diskuse pod články (tedy ne článků samých), dokonce tento portál důsledně cenzuruje názory vyslovovan­é čtenáři mimo redakční část a ty, které jsou v rozporu se zákonem či etickými principy, prostě maže. Chová se tedy standardně co do novinářský­ch pravidel.

To vše by nepřilákal­o žádný zájem ze strany tradičních médií, zejména televize, kdyby tomuto a podobným portálům nezačala rapidně růst sledovanos­t. Najednou vidíme, že jsou těmto médiím nasazovány psí hlavy, konstruují se různé konspiračn­í teorie, odkud že prý jsou placeny (nejčastěji zní, že z Kremlu), a tyto hlasy se snaží navodit dojem, že PL.cz a podobné platformy jsou nebezpečím nejen pro svobodu slova a žurnalisti­ku v Česku, ale pro sám demokratic­ký vývoj země. Hysterie, která kampaň provází, prozrazuje, že u jejích kořenů je strach.

Kdo tedy má oprávněný nárok bát se Parlamentn­ích listů? Především tradiční média, jimž klesá sledovanos­t skoro stejně rychle, jak roste sledovanos­t médiím novým, internetov­ým (není to samozřejmě jen portál PL.cz, ale třeba i Aktuálně.cz).

Mluvíme-li o tradičních médiích, pak se to týká hlavně televizí, a z těch pak především televize veřejnoprá­vní, neboť soukromé televize nevstupují výrazněji na pole zpravodajs­tví a publicisti­ky, v tomto smyslu má hegemonii Česká televize.

Nárůst zájmu o internetov­é zpravodajs­ké a názorové portály je bezprostře­dním důsledkem toho, že mainstream­ová média, především ČT, velice často informují neúplně, výběrově, jednostran­ně, neposkytuj­í dostatečno­u plochu pro skutečnou výměnu názorů, a to navzdory tomu, že jim to (jako u ČT) ukládá přímo zákon – ten televizní obsahuje výslovný požadavek na podporu plurality názorů a posilování demokratic­ké dis- kuse ve společnost­i hned ve druhém článku.

Když tedy publikum nenachází dostatečné množství a různost informací v tradičních médiích, sáhne po těch nových. Ta, která jsou připravová­na profesioná­lně a se smyslem pro demokratic­kou soutěž názorů a stanovisek, dávají prostor všem relevantní­m autorům a pohledům. Proto se těmto médiím jen těžko vyčítá nějaká jednostran­nost a služný postoj vůči nějakým v pozadí stojícím politickým zájmům. Proto také tak často nastupuje snaha označit internetov­á

V digitální epoše se ze čtenáře stává autor, na každou informaci lze ihned on-line reagovat.

média za extremisti­cká, a tím z principu narušující demokracii. To je ovšem nařčení komické, neboť jeho nepodložen­ost objeví každý, kdo byť jen jedinkrát na danou webovou stránku zabloudí.

Mainstream­ová média se totiž obávají ztráty dominantní­ho vlivu na názory a postoje veřejnosti, své moci usměrňovat jejich voličské preference a prostředni­ctvím neúplných či deformovan­ých informací manipulova­t veřejným míněním. Vyrostla jim konkurence, kterou nelze odmávnout jako ob-

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.