Neměla přežít. Teď dokončila Ironman

Psalo se září 2011, když jí jeden závod zcela změnil život. Její tělo mizelo v plamenech a s ním i šance, že se někdy vrátí do normálního života.

Turia Pittová přišla o všechny prsty na pravé ruce. Měla popáleniny na 65 procentech těla. Musela podstoupit víc než 100 operací.

Doktoři nevěřili, že přežije. Pak jí říkali: Už nikdy nebudete chodit.

O víkendu, necelých pět let po oné události, dokončila Ironman v západní Austrálii.

Zvládla 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů jízdy na kole a 42,2 kilometru běhu. Na trati strávila celkem 13 hodin, 24 minut a 41 sekund.

„ Je to nejtěžší věc, co jsem kdy dokázala. Už nikdy nemusím udělat nic víc,“vykládala osmadvacetiletá sportovkyně.

V onom osudném září 2011 se účastnila jiného extrémního závodu ultramaratonu. Z běhu proti stopkám a soupeřkám se však stal závod o život; to když ji dostihl požár, který se rychle šířil v západoaustralském regionu Kimberley.

Z boje s nebezpečným živlem vyvázla jen tak tak. Její šance na přežití byly dle doktorů 1:100. Strávila 864 dní v nemocnici. Představa, že bude znovu závodit, se zdála zcela bláhová.

Její tělo se změnilo k nepoznání. Dívce, která před devíti lety bojovala o titul Miss Earth Austrálie, pokryly kůži jizvy.

Proti osudu a pesimistickým vyhlídkám však postavila nezměrné odhodlání. Zotavila se, přihlásila se na Ironman a řekla si: „Pojmu ho jako výzvu, abych dokázala, že jsem silnější, schopnější a rychlejší než před požárem.“

Závodit musela na speciálně upraveném kole, jelikož jí chybějící prsty neumožňují dostat se bez obtíží ze sedla. Pečlivě si hlídala stav vlastního těla, které po požáru trpí poruchou termoregulace. Přesto se dostala do cíle. A jak! Čekala, že na trati stráví přinejmenším 14 a půl hodiny, nakonec byla o víc než hodinu rychlejší. Když v neděli večer dorazila do finiše, zvedla ruce nad hlavu a slastně se usmála. V cíli ji objal snoubenec Michael, který s ní přečkal nejtěžší chvíle; a teď neskrýval dojetí.

„Před pěti lety nemohla chodit a podívejte se na ni teď,“řekl. „Normálně nebrečím, ale tohle mě dostalo. Byla to úžasná cesta. Je to příklad nezlomného lidského ducha.“

Jen příběh přežití a zotavení Pittové fascinuje, ale pokračování v podobě dokončení extrémního triatlonu bere dech. „Věřila jsem si, že když nebudu mít opravdu smůlu, do cíle se dostanu,“prohlásila žena, která se nyní chystá na extrémní triatlon dlouhý 390 kilometrů.

Psal se květen 2016 a měla za sebou závod, který dal takřka zmařenému životu nový elán.