Úředník prohrál Česku miliardy

Ministerstvo financí míří trestním oznámením na bývalého šéfa odboru správy státního dluhu

Stát může přijít kvůli nevýhodným finančním transakcím kolem financování státního dluhu o miliardy. Včera to oznámilo ministerstvo financí. Úřad vedený šéfem ANO Andrejem Babišem kvůli tomu podal trestní oznámení. Nejprve to vypadalo, že Babiš útočí na svého koaličního partnera Bohuslava Sobotku – interní audit totiž odhalil, že k pochybným finančním transakcím došlo mimo jiné i v době, kdy ministerstvo vedl on. Podle informací MF DNES však trestní oznámení míří na dlouholetého ředitele na ministerstvu Jiřího Frantu.

„Trestní oznámení není mířeno proti panu Sobotkovi. Ministr s tím neměl nic společného, jde o pochybení jednoho konkrétního úředníka,“uvedl Babiš.

Bývalý ředitel Franta pracoval na ministerstvu od devadesátých let a stál u všech nevýhodných finančních operací při zajišťování státního dluhu, které audit odhalil. Operace mají sloužit k tomu, aby stát při změnách výše úroků a kurzů měn neprodělal. V některých případech však, jak uvedl ihned.cz, byly podmínky od počátku nastavené ve prospěch bank. Audit například zjistil, že banky dostávaly vybrat, zda budou úroky placené státem fixní, nebo pohyblivé.

Zajišťování proti finančním rizikům je naprosto běžné. České ministerstvo financí se však nechalo od bank vmanévrovat do role spekulanta a souhlasilo s velmi rizikovými operacemi.

O uzavírání smluv přitom rozho- doval právě Jiří Franta, vedoucí oddělení státních papírů a později ředitel odboru správy státního dluhu. Jeho bývalí kolegové se shodují na tom, že rozhodně nepatřil mezi odborníky. Bankéři mu tak mohli vnutit, co chtěli.

Procestoval celý svět

„Nebyl to člověk, který by tomu rozuměl, který by prošel finančním tréninkem,“říká jeden z jeho bývalých kolegů, který si nepřál být jmenován. Pamětníci si vzpomínají, že Franta v době působení na ministerstvu procestoval celý svět. Pozvánky měly přicházet od bank, se kterými ze své pozice uzavíral nevýhodné smlouvy. „Možná stačil nóbl seminář o řízení rizik do exotických krajů s ubytováním v luxusním hotelu, kam mohl vzít i manželku,“říká jeden ze zdrojů MF DNES.

Frantovo spojení s pochybnými

transakcemi sahá nejméně do roku 1999, kdy nevýhodnou smlouvu s bankou Morgan Stanley podepsal tehdejší ministr financí Ivo Svoboda. Když chtěl úřad po roce kvůli nevýhodným podmínkám na trhu od smlouvy ustoupit, ukázalo se, že by stát musel bance zaplatit 400 milionů korun.

Problém zdědil tehdejší ministr financí Pavel Mertlík. „Pan Franta tehdy navrhoval naprosto špatné řešení. Zjistil jsem to, když jsem se obrátil na odborníky v ČNB. Ti navrhli jednat s Morgan Stanley a nakonec jsme dosáhli zrušení celé transakce od samého počátku,“říká Mertlík. Banka na to přistoupila, aby si nezavřela do budoucna dveře k byznysu se státem. Česko tak o peníze nepřišlo.

Vyhazov dostal Franta od ministra Miroslava Kalouska až v roce 2010. „Měl jsem na jeho místo vzdělanějšího a kvalifikovanějšího člověka,“říká Kalousek.

Předtím ještě stihl Franta inkasovat rekordní odměny (roční plat 1,85 milionu v roce 2009 ) od úřed- nického ministra Eduarda Janoty.

Neodbornost v kombinaci s přátelskými kontakty na banky vedla ke ztrátám veřejných peněz i jinde. „Tehdy to hodně dělala Deutsche Bank, chodila po Praze a nabízela takzvané úrokové swapy a spousta státních institucí na to přistoupila. ČSA si také pořídily nevýhodné zajištění úroků z úvěru, stamiliony prodělal i Magistrát hlavního města Prahy,“vzpomíná Pavel Makovec, výkonný ředitel investičního fondu Arca Capital CEE, který se kolem dluhopisů dlouhodobě pohybuje.

Správní řízení s českou pobočkou německé Deutsche Bank vedla tehdejší Komise pro cenné papíry.

Podle Makovce je ovšem těžké dokázat, že transakce kolem státního dluhu byly od začátku nevýhodné. „Kdyby byl vývoj úroků jiný, ministerstvo mohlo vydělat,“dodává.